Ondřej Sekora (1899-1967) a jeho pozůstalost. Oddělení dějin literatury MZM získalo pozůstalost malíře a spisovatele Ondřeje Sekory (1899-1967), smlouvy byly podepsány 3. srpna 2015. Jmenovaný umělec se tak po téměř 90 letech vrátil zpět do Brna, svého rodiště.
Písemné, obrazové a další doklady tvorby a života představují mnohovrstevný obraz Sekorovy osobnosti a svědčí o tom, jak se jeho rodiny dotýkala neklidná historie 20. století.
Materiál obsahuje osobní dokumenty, korespondenci pracovní i soukromou, zápisky z cest, výtisky periodik, do kterých přispíval, výtisky knih, které ilustroval, výtisky adaptací Sekorových děl (pro divadlo nebo rozhlas), scénáře Sekorových dětských televizních pořadů, divadelní programy, gramofonové desky, výstřižky, fotografie a osobní předměty (entomologické sbírky, pohár od hráčů ragby, pamětní plakety aj.).
Tento materiál získalo MZM v Brně darem.
Originální výtvarná díla (ilustrace dětských knih, karikatury z Lidových novin, volná tvorba) jsou vedena v režimu dlouhodobé výpůjčky.
V budově Moravského zemského muzea na Hudcově ulici vznikla z tohoto materiálu malá expozice, která byla veřejnosti zpřístupněna na podzim 2015.
Málo známe ilustrace Ondřeje Sekory z Vančurovy knihy KUBULA A KUBA KUBIKULA.
Kubula a Kuba Kubikula. Vladislav Vančura a jeho jediná kniha pro děti s krásnou češtinou
Ferda Mravenec. Jedinečná série v staronovém kabátě
Ondřej Sekora (*25. 9. 1899, Královo Pole u Brna – †4. 7. 1967, Praha)
Český kreslíř, grafik, ilustrátor, žurnalista, karikaturista, spisovatel, sportovec a amatérský entomolog. Ondřej Sekora se proslavil zejména jako autor knih pro děti. Osobitě sjednotil výtvarnou a slovesnou složku dětské knihy. Mimo jiné napsal a ilustroval knihy s příhodami Ferdy Mravence a brouka Pytlíka.
Jako jeden z prvních u nás kreslil seriály, doprovázené verši pod obrázkem.
Patřil mezi autory časopisu Simplicus a také s nimi v roce 1934 vystavoval. Byl členem Svazu spisovatelů, Svazu československých výtvarných umělců. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem.
V Paříži poznal ragby, přeložil do češtiny jeho pravidla a vymyslel českou terminologii. Sekorovou zásluhou (trenér, rozhodčí a propagátor) se tento sport u nás rozšířil. Vytvořil několik dodnes nesmrtelných komických typů jako dvojici Hnáta a Patrčku, chlapečka Cvočka, pejska Voříška a hrdiny dětských knížek Ferdu Mravence a Brouka Pytlíka.,
