O dobré a zlé moci. Tajemné i poetické pohádky Karla Šiktance s ilustracemi Františka Skály ml.

Sedm pohádek vyprávěných bohatým básnickým jazykem, doprovázených ilustracemi Františka Skály ml.

Hlavní představitelé musí pro lásku a spravedlnost bojovat proti zlému osudu, zlým lidem.
Čtenáři se mohou seznámit s bytostmi ovládajícími nejrůznější přírodní živly, např. paní Bouří, Pánem oblak, Pánem ohně. Některé texty byly rozhlasově či televizně zpracovány. Knížka je určena čtenářům již od 7 let. Její poetičnost ocení i starší příznivci pohádek.

Hlavními hrdiny pohádek jsou většinou obyčejní lidé, kteří konají dobré skutky a staví se proti mocným.
Například Verunka z pohádky Stříbrný a Ryšavec se vydá do světa hledat pomoc pro svého uvězněného tatínka, Cilka z pohádky Svatojánský oheň podnikne složitou a nebezpečnou cestu pro zázračné koření, aby vyléčila svého milého. Adam, z pohádky Nejčernější les zase nedovolí samotnému králi střílet na holuby.

Objevují se zde klasické postavy pohádek, knížata, hrabata a pod.
Například hraběnka z pohádky Svatební šaty je žena vskrze umíněná. Její touha být ze všech nejkrásnější způsobí zakletí nevinné dívky v polního strašáka. Když dívku vysvobodí milující chlapec, kletba se po zásluze přesune na hraběnku.
Nebo kníže z pohádky Nejčernější les je povýšený a odmítne dát chudému starci almužnu. Stařec se pomstí tím, že mu odvede dceru. Když pak kníže má možnost svou chybu napravit, dá přednost své povýšenosti. Nakonec se dovídáme, že se za ním navždy zavřel les.
V pohádce Svatojánský oheň je hlavní postavou starosta, který přiměje svého syna k činu, na kterém se sám podílí. Krutě ublíží hlavnímu hrdinovi, a odmítá se k tomu přiznat. Starosta je v pohádce obyčejný zlomyslný lhář a trestem mu je ničivý oheň a odsouzení lidmi z celé vsi.
Ve Stříbrném a Ryšavci se mladý kníže chvástá, že je neporazitelný a že neumí prohrávat.


„A náhle nervózní, zahlédl před sebou jakousi bledou stěnu, jakýsi bílý neprůhledný mrak, který se k němu, vztyčen na hladině, blížil.“

A samozřejmě jsou zde nadpřirozené bytosti.
„Věřilo se, že celá příroda jest oživena bytostmi podobnými člověku, že zvířata, stromy a rostliny, skály a vody, slunce, měsíc a vítr rozumějí lidské řeči a často zasahují do lidských osudů.“
nebo
„Tajemná, dávná moc – co mezi nebesy a zemskou pevninou – je stejně stará jako svět. Je jenom na lidech, aby jim ku prospěchu. Aby ji zlými skutky nebudili ze sna.“
Zvláštním rysem nadpřirozených bytostí pohádek je, že odmítají lež. Například převozník radí hlavnímu hrdinovi: „A pánu tvrze nelži. Stejně všecko ví.“           
Nebo v pohádce Svatojánský oheň říká hlídač ohně: „Nejspíš jsi zalhal, chlapče. Jak zalžeš, vzpřímí se – a běží za tebou.“

O dobré a zlé moci / Karel Šiktanc / ilustroval František Skála ml. / vydal Albatros
Kniha získala literární cenu "Zlatá stuha - 2000 - Cena za beletrii pro děti".


„Nejspíš jsi zalhal, chlapče. Jak zalžeš, vzpřímí se – a běží za tebou.“


„Věřilo se, že celá příroda jest oživena bytostmi podobnými člověku, že zvířata, stromy a rostliny, skály a vody, slunce, měsíc a vítr rozumějí lidské řeči a často zasahují do lidských osudů.“