Páralova nadčasová bílá válka s hnědým mnohozvířetem

Paral. válka s hnědým mnohozvířetem

Vynikající a hlavně nadčasový futurologický román o principech totalit je dnes téměř zapomenut. Nicméně aktuálnost a nadčasovost příběhu vynikne zvláště se spisovatelským talentem Páralovým a právem se román řadí ke klenotům české beletrie.

Svět ohrožuje hnědý smog, valící se na města, který nakonec všechno pohltí.
Nastává katastrofa, stav zamoření. Po několika dnech se hnědou mlhu – masit podaří likvidovat, ale zůstává hnědý prach a strach.. Lidé si postupně uvědomují, že hmota, která má inteligenci se proměnila v lidského parazita (multibestia incorporata).

Hnědá nemoc u lidí vzniká pomalu. Nejprve infekcí, vdechováním masitem prosyceného vzduchu, pak úmyslnou konzumací masitové kaše nebo rychloprachu. Nemoc pak aktivuje u lidí pudové chování a snižuje IQ. Lidé preferují agresívní chování, sex, neustálou žravost, konzum a lenost. S duševní proměnu se mění i tělo, napadeným lidem vyrůstají na těle hnědé výrůstky.

Nemoc se léčit dá, ale je třeba svobodného rozhodnutí.
Jenže mnoho lidí, otupených prázdnotou konzumního způsobem života, léčbu odmítá a dál, dobrovolně používají drogu tzv. masit v podobě suchého prášku. Jen málo z nich se dokáže ze závislosti vymanit.

Pokud se do knihy začteme zjistíme, že Páral se inspiroval nejen Karlem Čapkem (Bílá nemoc, Válka s mloky), ale také Lemem (Solaris), Huxleyem (Překrásný nový svět). Rovněž stopy z příběhu Stevensona Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda. To ovšem nic nemění na originálosti příběhu a hlavně jeho nadčasovosti.

Vladimír Páral / Válka s mnohozvířetem / Československý spisovatel, 1983

Výpisky z knihy:

"My: Naše síla je v mozcích a srdcích, v bílém lidském spojení. Tím jsme vždycky vítězili a budeme vítězit. zvítězíme určitě.
Já: Ano, když se člověk nevzdá a usilovně a vytrvale... ale někdy mám takovou hnědou chuť jen tak si lehnout na záda a prostě nechat všecko plavat. Nebo mě zas popadne taky hnědý vztek..."

PŮVOD HNĚDÉHO MNOHOZVÍŘETE Multibestia incorporata je podle nejnovějších výzkumů mnohem starší, než se dosud předpokládalo – snad dokonce o celá tisíciletí a sahá až do úsvitu lidských dějin!

Mezi extrémisty se dokonce objevili radikální stoupenci MZV a založili takzvanou „Hnědou brigádu“, která má na svém kontě již řadu teroristických aktů a únosů.

MODERNÍ ČLOVĚK, hnán horečným (a neurotizujícím) spěchem, stihne za den takovou spoustu věcí, že vlastně na žádnou už nemá čas – na radost pak nejméně.

Tohle bylo asi vždycky. To zvíře sedí uvnitř v lidech – v nás všech – a jen čeká, jestli je pustíme ven.

ZEŠÍLEVŠÍ HMOTA? Rozbor nebývale obrovitých chuchvalců hnědé masy, která se v městě Leeds, středisku britského ocelářského průmyslu, nahromadila do několikametrových závěji, potvrdil vědcům jejich obavu. V tomto řídkém hnědém rosolu "typu Leeds" objevili mikrostrukturu připomínající zhoubný růst a bujení buněk rakoviny v lidském těle. Pro hnědou hmotu proto navrhli nový název "Kancerit". Její původ z odpadních hmot všeho druhu vyjadřují dřívější názvy "degrad", "destrukt" a "dekomposit", její hnědou barvu sovětský název "skoričmass", angloamerický "brownit" a německý "braunit", rozpínavost jejího růstu "expandit", její šílené bujení "entropin", "chaotit", ale vyskytly se i návrhy pojmenování "idiotin" a "katastrofit"… Stále zřejmější je však společný původ i vývoj všech jednotlivých forem této zamořující masy, pro niž zůstává nejpoužívanější původní název "masit".

Celý město je teď už skrznaskrz tak bílý, až z toho někdy začíná bejt horor, tak třeba v naší samoobsluze – když si řeknete o kilo krvavý tlačenky, všecky prodavačky vás začnou naléhavě upozorňovat, že zrovna došly čerstvý jogurty a acidofilní mlíko. Jak si řeknete o kartón cigaret, hned se kolem vás nachomejtnou nejmíň dvě ženský a šíleně taktně vám začnou rozmlouvat kouření, ale taky mě už párkrát zvaly dokonce k sobě domů „na malé přátelské posezení při čaji, které vám vyjasní spoustu věcí“. A koupit flašku rumu se dá jenom večer v prázdným kšeftě – jinak by nastalo srocení lidu.

V jižních zemědělských oblastech USA je hnědá nemoc společensky deklasující podobně jako barevná pleť, kdežto na zdech domů v newyorském Manhattanu přibývají každou noc hesla Hnědé je krásné – „Brown Is Beautiful“.

U nás v Městské knihovně se hnědé nemoci nedaří – zvíře zřejmě nerado lidi, kteří čtou a přemýšlejí? –, my knihovníci jsme skoro všichni v pořádku, ale horší je to se čtenáři. Počet půjčovaných knih prudce klesl, docházejí jen nejvěrnější... a zdaleka už ne všichni.

Já fanatiky nerad, chci věřit v rozum... který však na naší planetě bohužel pořád ještě jaksi nestačí.

Celé vědomí mi sklouzlo do spodní půlky těla. Dívám se na svůj životní sen a myslím přitom na žrádlo, chlast a nahou ženskou v posteli.

Přestaňme se k radosti chovat jako tupí ignoranti, jako automobilisté drtící pneumatikami kvetoucí louku.

HOREČNÝ VÝZKUM HNĚDÉHO CIZOPASNÍKA se rozbíhá všemi směry, jak naznačuje již celá řada jeho pojmenování, například Desomat, Carnefix nebo Bodymassite. Německý profesor Dr.phil. Dr.med. Dr.chem. Dr.rer.nat. Wolfram Prandt navrhl název Niedrigit, jímž chce postihnout cizopasníkův nutkavý vliv na člověka směrem k nízkým (niedrig) činnostem, kdežto profesorovi žáci prý říkají parazitu prostě „der braune Teufel“, neboli „hnědý čert“. Obdobně vznikly dřívější názvy Descendit, Deviant, Skoričzvěr, Animalit, Agresit a Bestialit, protilidské působení cizopasníka mu vyneslo jména Degradit, Ahuman, Antispirit a Malformit. Český název Dualit se snaží vystihnout dvojí charakter parazita, který sice u všech lidí vykazuje společnou podobu, ale zároveň u každého jednotlivce nabývá individuálních rysů, jimiž svého nositele stále silněji ovládá. V každém případě nutno varovat před těžce postiženými, kteří mohou být vůči svému okolí nebezpečně agresívní.

DNES JIŽ BEZPEČNĚ VÍME, že růst mnohozvířete je značně urychlován nadměrným požíváním potravin (zejména těžkých, tučných a kořeněných mas), nápojů (obzvláště alkoholických), dále pak kouřením tabáku a nezřízenou sexualitou. Nezapomínejme však, že mnohozvířeti v sobě vydatně pomáháme nejen nedostatkem tělesného pohybu, nýbrž i stavy nehybnosti duševní, jako je lhostejnost, apatie, nuda, pohodlnost a útlumy všeho druhu. Méně známé, ale důležité vědět je, že mnohozvíře se člověka nečekaně rychle zmocňuje při vzteku, závisti a zášti.

V USA A ZÁPADNÍ EVROPĚ některé vlády i takzvaný „velký tisk“ zaujímají v řadě případů váhavé postoje – zejména před volbami – s ohledem na vysoké procento „hnědých“ voličů. Současně se počínají objevovat i tolerantní a liberální názory, že MZV je prostě „příznak technologické doby“, „produkt technického pokroku“, „civilizační nezbytnost“, „výraz svobodné volby individuální osobní barvy“, „zhmotnění potlačovaných složek lidské přirozenosti“, atd., atd.

TELEVIZE A MNOHOZVÍŘE se v mnoha případech podporují! Je to především pasivita televizního diváka umožňující nerušený růst MZV, který dále posiluje i obvyklá a nadměrná konzumace jídel a nápojů při každodenním a celovečerním sledování obrazovky. Zejména nenáročné pořady (opakovaná vystoupení hvězdných stálic populární hudby nebo primitivní příběhy se snadno předvídatelným a ovšem zásadně vždy dobrým koncem) svým ukolébávajícím vlivem vytvářejí příznivé klima pro MZV, které snadno a zcela ovládne diváka obzvláště při přenosech fotbalových, hokejových a boxerských zápasů.

Oproti tomu léčebný vliv na hnědou nemoc mají pořady literární, vážná hudba, hodnotné filmy a relace naučné a populárně vědecké. V této souvislosti uvádíme ještě zjištění reportéra deníku Večerní Praha, že zatímco návštěvníci koncertních síní jsou výhradně „čistě bílí“, jeví se diskotékové tančírny naopak přímo hnízdištěm MZV.

Naše síla je v mozcích a srdcích, v bílém lidském spojení. Tím jsme vždy vítězili a budeme vítězit. Zvítězíme určitě.