Ukrajina. Největší tragédie od druhé světové války. Ukrajinsko-ruský válečný konflikt vedený USA – NATO a podporovaný EU v letech 2014-2026???.
Předkládáme fakta, vedle kterých bude známý narativ o nevyprovokovaně válce znít jako fraška.
Únor 1990: V dohodě schválené Michailem Gorbačovem, posledním vůdcem SSSR, za souhlas s přijetím německého znovusjednocení v rámci NATO, ministr zahraničí James Baker slíbil, že NATO nerozšíří „jeden palec na východ“.
Poté část amerických a evropských lídrů učinila Gorbačovovi výslovné ujištění proti jakékoli budoucí expanzi NATO na východ. Gorbačov chápal ujištění jako „závaznou dohodu“. Následně sovětští vůdci na tomto základě rozhodovali a jednali na nich – stáhli Rudou armádu z Německa a rozpustili Varšavskou smlouvu.
Sovětský svaz se rozpadá v prosinci 1991.
Spojené státy, nevázány žádnými dohodami začaly okamžitě plánovat rozšíření NATO o státy bývalého východního bloku.
Součástí NATO se stává Maďarsko, Polsko. Československo vstoupilo do NATO v roce 1999, pár týdnů před útokem NATO na Jugoslávii, aby letadla NATO mohly létat přes Česko a bombardovat civilní obyvatelstvo.
31. prosince 1999 se stává prezidentem Vladimír Putin.
Rusko znovu začalo varovat NATO před ohrožováním ruských zájmů.
V roce 2002 odstupuje USA od smlouvy o protiraketové obraně a jasně destabilizovalo vojenské vztahy mezi Ruskem a NATO. V té době začalo USA umisťovat rakety Aegis v Rumunsku a Polsku.
V roce 2004. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bulharsko. Rumunsko, Slovensko, Slovinsko vstupuje do NATO.
Duben 2008: Na summitu NATO Bucharest George W. Bush oznámil, že Ukrajina a Gruzie jsou na „okamžité cestě k NATO“. Bill Burns, velvyslanec v Rusku, poslal memorandum: Plná deska, řekl Burns, Rusové odpovídají:
„Ukrajina je nejčervenější z červených čar: „Nyet znamená nytet.“
17. 1. 2010 je zvolený proruský prezident Viktor Janukovič, který navíc propagoval neutralitu!!!!
Na to už reagovalo USA přípravou puče na Ukrajině a změnou v proamerický režim.
MAJDAN
V únoru 2014 vyvrcholily protesty obyvatel Kyjeva proti vládě a prezidentu Viktoru Janukovičovi, který plánovali lidé z USA.
Představitelka ministerstva zahraničí státu Virginie Nulandová se chlubila, že od roku 2004 „Oranžová revoluce“ USA utratily 5 miliard dolarů za změnu režimu na Ukrajině.
Na majdanu se osobně angažují senátoři Graham, McCay a další.
Dorazili ministři zahraničních věcí Polska, Německa a Francie, Radoslaw Sikorski, Frank-Walter Steinmeier, Eric Fournier, aby situaci uklidnili.
Demonstranti, z nichž pochází nynější moc v Kyjevě a kyjevská vláda a prezident Janukovič podepsali dohodu 21. února 2014.
Podle dohody vláda stáhne policii Berkut před parlamentu a vládních budov, na podzim 2014 budou na Ukrajině nové prezidentské volby, do té doby přestanou protivládní demonstrace.
Ministři tří zemí EU podepsali dohodu jako garanti. Vláda stáhla Berkut před parlamentu, ale demonstranti okamžitě vtrhli do parlamentu.
Televize vysílala záběry, jak demonstranti chodili po parlamentu s kalašnikovy.
Na poslance prováděli otevřený nátlak. Parlament schválil jako jeden z prvních zákonů, zákon prakticky o zákazu používání ruštiny v úředním styku, omezil vyučování ruštiny ve školách.
Prezident Janukovič musel utéct z Kyjeva nejprve na východ Ukrajiny, jinak by ho byli povstalci zabili.
Ruští výsadkáři mu nakonec pomohli ujít do Ruska.
Západní garanti nenašli v sobě politickou a morální sílu, aby přiznali, že kyjevští demonstranti, z nichž pochází současná moc v Kyjevě, porušili dohodu, kterou oni garantovali.
Majdan byl porušením ukrajinské ústavy – svržení platně zvoleného prezidenta, ozbrojený nátlak na parlament. Americká diplomatka Victoria Nuland později přiznala v americkém Kongresu, že USA vynaložily 5 miliard dolarů, „aby si ukrajinský lid svobodně mohl zvolit své vedení“.
Mezi demonstranty se nejviditelněji předváděl před kamerami s kalašnikovem v parlamentu Andrij Bilyj.
Ani později se nevešel do jejich plánů, až ho jeho vlastní dali zastřelit.
Protiústavní převrat pod názvem Majdan spustil řetěz událostí, vedoucích k válce.
Ukrajinský podvod, který začal už před rokem 2014
KORSUŇSKÝ POGROM
V noci z 20. na 21. února 2014 se autobusy vraceli z Kyjeva na Krym demonstranti pro Janukoviče.
U města Korsuň autobusy zastavili aktivisté Majdanu. Přinutili cestující vystoupit výstřely do vzduchu.
Několik zmlátili, poranili.
Tři autobusy polily benzínem a zapálily. Benzínem polili i některé cestující a vyhrožovali jim, že je zapálí.
V autobusech původně cestovalo asi 300 cestujících. 30 zůstalo pohřešovaných, 7 osob mělo být zabito. Nikdo nebyl za incident souzen.
O události natočili dokumentární film „Korsuňský pogrom“. Událost velmi přispěla k rozhodnutí Krymu odtrhnout se od Ukrajiny.
SNAJPEŘI NA MAJDANU
20. a 21. února 2014 ze tří okolních budov na Majdanu snajpeři stříleli do lidí na Majdanu, do demonstrantů i policistů.
Zastřelili 102 osob. Stříleli z budov, které měli pod kontrolou demonstranti.
Později západní novináři odhalili snajpery.
Pocházeli z Gruzie. V západních televizích běžel dokumentární film o střelbě na Majdanu i s výpověďmi některých snajperů na kamery.
Z výpovědí snajperů vyplývá, že je objednal člověk z vedoucích kruhů Majdanu, obvinění směřuje na Turčinova, později předsedu ukrajinského parlamentu.
Kyjevská moc nepříliš přesvědčivě tvrdí, že snajpeři byli objednáni Janukovičem.
Vyšetřování střelby na Majdanu zatím neproběhlo.
TEROR V ODĚSE
2. května 2014 v Oděse demonstrovali lidé proti bezpráví, které zavládlo na Ukrajině.
Přívrženci kyjevské moci na ně zaútočili a zahnali je do budovy Důmu odborů. Policie jen přihlížela. Demonstranti se v Domě odborů zabarikádovali.
Přívrženci Kyjeva Dům odborů zapálili a demonstranty, kteří z budovy vyběhli nebo vyskočili z oken, holemi dobili k smrti.
Zavraždili 48 lidí. Všechno natáčela televize. Pachatelé jsou identifikovatelní na filmových záběrech.
Nikdo nebyl nikdy stíhán.
KRYM
Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov daroval v roce 1954 Krym Ukrajině.
Do té doby byl součástí Ruské federativní socialistické republiky, dříve Ruské říše.
Během trvání Sovětského svazu to bylo jen jakoby administrativní rozhodnutí.
Při rozkladu Sovětského svazu uspořádali na Krymu referendum 20. ledna 1991 o vyhlášení svrchovanosti Krymu, na jehož základě krymský parlament přijal 12. února 1991 zákon „O obnovení Krymské autonomní sovětské socialistické republiky“.
Krymský parlament vyhlásil na 16. března 2014 referendum o svrchovanosti Krymu a vystoupení ze svazku Ukrajiny.
Více než 90 % voličů hlasovalo pro a Krym vystoupil z Ukrajiny a požádal o přijetí do svazku Ruské federace. Ruská Státní Duma přijala Krym a tak se Krym stal součástí Ruské federace.
Podle sčítání obyvatel v roce 2007 Rusové tvořili 58% obyvatel, Ukrajinci 24%, Krymští Tataři 12%, zbytek jiní. Na poloostrově vládne spokojenost s nynějším začleněním.
DONĚCK A LUGANSK
Po událostech v Kyjevě po Majdanu i v Doněcké a Luganské oblasti vyhlásili referendum o vystoupení z Ukrajiny.
Prezident RF Vladimir Putin obě oblasti vyzval, aby referendum nevyhlašovaly.
Vedení Ruské federace zřejmě už tehdy bylo rozhodnuto, že obě oblasti nepřijme do RF, na rozdíl od Krymu.
Referenda v obou oblastech se však navzdory Putinově výzvě konaly a více než 90% voličů hlasovalo pro vystoupení z ukrajinského státu.
Obě oblasti patřily před Říjnovou revolucí do Ruské říše pod názvem Novorossija.
Vstup do RF se však nekonal a obě oblasti začaly čelit útoku ukrajinské armády. Za pomoci ruských vojáků mimo oficiální svazek ruské armády a mezinárodních dobrovolníků, včetně Slováků, se ubránili, ale ne v celém územním rozsahu.
Navzdory závazkům obsaženým v Minských dohodách, oblasti čelí až dosud dělostřeleckým a jiným útokům ukrajinské armády. Od roku 2014 – 2022, v oblastech zahynulo asi 13 000 lidí.
Alej Andělů. Pomník věnovaný zabitým dětem od roku 2014 do konce války.
Únor 2015: V Bělorusku se Putin a Porošenko setkali s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou, aby vyjednali příměří. Lídři souhlasili s dohodou, která by ukončila boje na východní Ukrajině – udělení autonomie rusky mluvícímu Donbasu – ale po sobě jdoucí ukrajinské vlády odmítly dohodu provést.
MINSKÉ DOHODY
Ukrajinská armáda se pokoušela vojensky zabránit odtržení Doněcké a Luganské oblasti od Ukrajiny. Během bojů na podzim 2014 a začátkem 2015 se ukrajinská armáda dostala do obklíčení u města Debalcevo (mezi Doněckem a Luganskem).
Nejprve byl pokus o řešení situace diplomaticky.
5. září 2014 byla uzavřena v Minsku tzv. . 1. minskou dohodu Ukrajina, Rusko a obě oblasti, které se prohlásily za samostatné lidové republiky.
Dohoda ale nevedla k utišení zbraní.
Dne 15. února 2015 uzavřeli její účastníci Druhou Minskou dohodu s přesnějším uvedením povinností stran dohody.
Následně 18. února 2015 obklíčená ukrajinská armáda ustoupila z debalcevského kotle, ze kterého by se jinak nedostala.
Obě strany se obviňovaly z porušování dohody. Ukrajina zjevně nedodržela např. ustanovení, podle kterého měla přijmout ústavní zákon o rozsáhlé autonomii minimálně obou oblastí, později přisunula zpět těžké zbraně k linii dotyku.
Jaro 2020 Levicový prezident USA Joe Biden prohlašuje, že Krym je ukrajinský.
Ukrajina oficiálně odmítla udělit Donbasu zvláštní status ve svoji ústavě, jak to po ni požadují Minské dohody, které podepsala. ZDE
24.3. 2021 ukrajinsky prezident Zelensky podepsal výnos 117/2021, který aktivuje armádu k dobyti a sjednoceni Ukrajiny s autonomní oblasti Krym. Ukrajinští občane v mediích informováni nebyli. Tento výnos je v podstatě vyhlášeni války. ZDE
31.3. 2021 šéf ukrajinské armády sdělil, že ozbrojené sály zahájí ofenzívu s cílem zničit rebely na Donbase.ZDE
2.4.2021 Evropské veleni ozbrojených sil USA vyhlašuje stav nejvyšší bojové pohotovosti díky aktivnímu pohybu ruských sil na ruském území.
To nevymyslíš. ZDE
Ozbrojené sily Ukrajiny zahájily dělostřeleckou palbu na pozice obránců samozvané Luhanske lidové republiky.
Ukrajinská delegace si stěžovala Radě bezpečnosti OSN na agresivní akce Ruska.
To nevymysliš. ZDE
Koncem dubna 2021 se připravuje cvičení NATO – přes 30 tisíc vojáků v oblastech okolo Kaliningradu a Krymu.
6.4.2021 prezident Zelenský telefonuje s britským premiérem Johnsonem a žádá, aby byly posíleny sankce proti Rusku a aby posílila přítomnost NATO na Ukrajině.ZDE
Ministerstvo obrany Slovenské republiky upozorňuje obyvatele Slovenska, že v období od
5. do 11. 4. 2021 je přes území SR plánovaných osm přesunů zahraničních spojeneckých ozbrojených sil…
Prosinec 2021: Tým Biden odmítl Putinovy navrhované dohody o vzájemné bezpečnosti, které by zanechaly „neutrální“ Ukrajinu nedotčené.
Od roku 2008 se Rusko snažilo přesvědčit americké administrativy, že Ukrajina je pro členství v NATO zakázaná, ale Joe Biden opět odsunul ruské obavy stranou:
“Rusko nám nebude říkat, kdo může vstoupit do NATO.”
ZÁKLADNA OČAKOVO
Za vlády prezidenta Juščenka a poté opětovně po Majdanu Ukrajina a na druhé straně Spojené státy chtěly dosáhnout vstupu Ukrajiny do NATO.
V roce 2008 tomu Německo a Francie zabránily jen za cenu kompromisní věty v závěrečném komuniké ze summitu NATO v Bukurešti, že Ukrajina (a Gruzie) se v budoucnu stanou členy NATO.
I bez členství v NATO Spojené státy začaly v roce 2021 stavět svou vojenskou základnu Očakovo v blízkosti Oděsy, bez omezení druhu zbraní, které by na ní mohly být umístěny.
Po dokončení by americká armáda mohla odpalovat na Moskvu (a jiné ruské cíle) jaderné rakety s dobou letu 6-7 minut až do cíle. Rusko by se stalo vydíratelným v každé otázce.
V začátku vojenské operace v únoru 2022 ruské letectvo staveniště Očakovo bombardovalo.
NABÍDKA NEUTRALITY
Už před začátkem vojenské operace v roce 2022 prezident Putin nabídl Ukrajině, aby se stala neutrální.
Ukrajina to odmítla.
Pak už Rusko mohlo dosáhnout své bezpečnosti jen vojenskou operací.
18. 2. 2022: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zdokumentovala, že Ukrajina zintenzivnila dělostřelecké útoky podél linie kontaktu. (Od převratu v Kyjevě v roce 2014 zabila Ukrajina a nacističtí brigánové v NATO tisíce etnických Rusů na Donbasu.)
19. 2. 2022: Zelenskyj, který byl pozván, aby vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, řekl:
„Ukrajina dostane a rozmístí jaderné rakety.“
Druhý večer, v televizi CBS 60 Minutes, ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba řekl:
„Ukrajina nikdy nebude ctít minské příměří.“
24. 2. 2022: S 90.000 vojáky Rusko zahájilo svou „zvláštní vojenskou operaci“ – nikoli „úplnou invazí“. S odvoláním na „odpovědnost chránit“ Rusko zasahovalo do osmileté občanské války Donbasu poté, co všechny vyhlídky na diplomacii selhaly.
RAKETOVÝ TEROR UKRAJINY
Ozbrojený konflikt začal ráno 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu,
když Rusko vyčerpalo všechny možnosti o dosažení příměří.
Od té doby je Rusko politicky považováno za agresora.
I KDYŽ MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD V HAAGU nikdy neoznačit Rusko za agresora.
JUDr. Štefan Harabin: Máme rozhodnutie Medzinárodného trestného súdu v Haagu, že ak Bezpečnostná rada OSN (BR OSN) podľa článku 39 Charty nerozhodla, že ide o agresiu, ani ten sa tým nemôže zaoberať. Veď v bodoch 6 a 7 dodatku Rímskeho štatútu Medzinárodného trestného súdu je uvedené, že môžu konať, iba ak BR OSN uzná, že ide o agresiu. Navrhnem vypočuť Antónia Guterresa, lebo len ten môže povedať a vyložiť Chartu OSN, či je Rusko agresor…
Po rozhodnutí Medzinárodné ho súdneho dvora OSN z 2. februára 2024 o žalobe Ukrajiny voči RF, kde vo výrokoch nepoužil výraz agresia vo vzťahu k príchodu vojsk RF na územie Doneckej a Luhanskej republiky, nie je ďalej možné politicky zneužívať Valné zhromaždenie OSN (VZ) na protiruskú propagandu prijímaním rezolúcií o Špeciálnej vojenskej operácii na Ukrajine s použitím takéhoto označenia.
Celý rozbor >>
14.3, 2022 Ukrajina vypálila na město Doněck v poledne raketu Točka-U. Protiraketová obrana sice raketu sestřelila, ale poměrně pozdě.
Zbytky rakety dopadly na střed města.
Zahynulo 21 obětí, další byli zraněni.
8. 4. 2022 Ukrajina vystřelila také Točku-U na město Kramatorsk.
Zahynulo asi 50 obětí, další zranění.
Ukrajina popírala, že raketu vystřelila její armáda také, že to byla Točka-U. Ze zbytků rakety na místě výbuchu je zřejmé, že to byla Točka-U.
Zachovalo se registrační číslo rakety Š (v azbuce) 91579, které patřilo ukrajinské armádě.
Čili ukrajinská armáda střílela rakety určené k zabíjení proti městům, na které si Ukrajina dělá nárok.
POSLEDNÍ – ISTANBULSKÁ DOHODA MEZI RUSKEM A UKRAJINOU
V březnu 2022 se ale konaly rozhovory v tureckém Istanbulu mezi Rusy a Ukrajinci a výsledek byla akceptovatelná smlouva:
Smlouva o trvalé neutralitě a zárukách bezpečnosti Ukrajiny.
Obsahuje 18 článků + příloha.
Ta mohla celou válku okamžitě zastavit.
Rusové podle této smlouvy stahují vojska z okolí Kyjeva a pak Ukrajina smlouvu ruší.
Odstoupení od smlouvy je dáváno od souvislosti s návštěvou britského Borise Johnsona, který Zelenského přesvědčil / donutil, aby Ukrajina pokračovala ve válce.
Od června 2024 Putin vymezuje ruské podmínky pro široký, udržitelný trvalý mír:
Žádné dočasné příměří, žádné evropské “mírotvorce”, žádné NATO (nebo nacisté) na Ukrajině
– a uznání Krymu a historických ruských oblastí Luhansk, Doněck, Záporoží a Cherson jako trvalé ruské území.
Bez dohody bude Rusko pokračovat v postupu mimo čtyři oblasti a směrem k historickým „ruským městům“:
Odesa, Mykolajivo, Dněpr a Charkov.
