Vánoce a Velikonoce. Dva největší křesťanské svátky v české kultuře. Jsou spojeny s oslavou Ježíše Krista. O Vánocích se slaví jeho narození a na Velikonoce jeho zmrtvýchvstání.
Vánoce jsou především rodinným svátkem míru, štědrosti a pohody, s důrazem na tradice jako zdobený stromek, dárky od Ježíška, štědrovečerní večeři (smažený kapr s bramborovým salátem), pečení cukroví a zpívání koled. Náboženský význam (narození Ježíše Krista) je přítomný, ale v sekulární české společnosti převažuje kulturní a folklórní aspekt – čas setkávání rodiny a přátel.
Velikonoce symbolizují vítání jara, obnovu života a plodnost, s křesťanským základem v zmrtvýchvstání Ježíše Krista (nejvýznamnější křesťanský svátek). V Česku dominují lidové tradice: na Velikonoční pondělí koleda s pomlázkou (šlehání pro zdraví a svěžest), malování kraslic, pečení beránka a mazance. Náboženský význam ustupuje folklórnímu – oslava jara s pohanskými kořeny (symboly jako vejce, zajíc, vrba).
Vánoce a Velikonoce. Knihy.
Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury / Věra Frolcová, Eva Večerková / Vyšehrad, 2011
Kniha zachycuje nejrůznější zvyky související s oslavou Vánoc. Tematicky uspořádaná kniha hodnotí reflexe křesťanského kultu a vklad tradic lidové kultury vánočním svátkům, zařazeným v kalendáři nejen do období pohanských slavností spojených se slunečními kulty a novoročními hostinami, ale také do období temných, kdy se podle lidové víry na zem navracely duše zemřelých
Kniha líčí kulturní tradice spojené s oslavou Vánoc národů evropského Západu a Východu.
Mnohé se dochovaly do současnosti a mají křesťanské i mimokřesťanské kořeny. Kapitoly odhalují pozůstatky pohanských slavností spojených se slunovratem, s novoroční magií a hostinami uprostřed zimy; patří k nim obřadní spalování vánočního polena, pečení velkých kulatých chlebů nebo koledování. Zvláštní pozornost věnují autorky kultu Kristova narození, jak se projevuje v písních, betlémech a hrách.
Vánoce v české kultuře / Václav Frolc a kol. / Vyšehrad, 2001
V. Frolec ve studii Vánoce v tradici českého lidu podává přehled lidových zvyků od počátku adventu až do svátku Zjevení Páně .
J. Snížková v České vánoční hudbě rozprostřela před čtenářem neobyčejnou šíři českých vánočních zpěvů, koled, pastorel a mší, jak je vysledovala v pramenech již od vlády Lucemburků.
Vánoční mot
Velikonoce v české lidové kultuře / Věra Frolcová / Vyšehrad,2020
Dílo významné brněnské etnografky seznamuje s obyčeji, obřady, s lidovou tvorbou, které se váží k těmto nejvýznačnějším křesťanským svátkům. Soustřeďuje se zejména na dobu od Květné neděle do Velikonočního pondělí a věnuje se tradicím jak z venkova, tak z městského prostředí .
Výklad doplňuje množství ilustrací – maleb na skle, kraslic apod. – a kresby Magdaleny Říčné.
Ty čtenáři umožní představit si, jak vyhlížejí předměty spjaté s velikonočními zvyky (např. novoletní stromky, pomlázky) a jak se tyto zvyky a obřady provádějí ještě dnes.
