Lidice a Ležáky jsou symbolem nacistické zrůdnosti během německé okupace Československa (1938-1945), na tzv. území Protektorátu Čechy a Morava. Během té doby bylo německými vojáky vypálených a vyvražděných mnoho vesnic a samot. Všechno začalo v červnu 1942, kdy pro výstrahu vypálili a vyvraždili Lidice, jako pomstu za atentát na Reinharda Heydricha.
Vedle nich však existuje i řada dalších vypálených vesnic. Viz seznam.
Na Slovensku to byla víc jak stovka vesnic.
Naštěstí nešlo o masové vypalování jako v Bělorusku, kde Němci vypálili, vyvraždili tisíce vesnic.
Vypálené a vyvražděné vesnice na dnešním území České republiky
během německé okupace 1938-1945.Lidice, 10. června 1942
Ležáky, 24. června 1942
Životice, 6. srpna 1944
Zákřov, 18.- 20. dubna 1945
Ploština, 19. dubna 1945
Prlov, 23. dubna 1945
Přestavlky, 1. května 1945
Vařákovy paseky, 2. května 1945
Javoříčko, 5. května 1945
Leskovice, 5. a 6. května 1945
Konětopy, 8. května 1945
Lejckov, 9. května 1945
Lidice, 10. června 1942
Nacisté jako odplatu za atentát na Reinharda Heydricha (27. 5. 1942) vyhladili českou vesnici Lidice u Kladna.
Muži a chlapci (173–192, od 15/16 let): ráno zastřeleni v Horákově statku.
Ženy (203): odvezeny do koncentračního tábora Ravensbrück (desítky zahynuly).
Děti (105): 82 zavražděny v plynových autech v Chełmnu, několik „rasově vhodných“ germanizováno, ostatní zemřeli.
Vesnice Lidice byla vypálena, vyhozena do vzduchu a srovnána se zemí. Celkem zemřelo kolem 340 lidí z Lidic.
Tato hrůza měla zastrašit český odboj a Lidice jsou dodnes symbolem nacistického teroru.
Dnes stojí na místě památník.
Ležáky, 24. června 1942
Němečtí nacisté, gestapo SS vypálili a zničili osadu Ležáky (u Chrudimi) jako odplatu za atentát na Reinharda Heydricha. Důvod: V Ležákách se údajně ukrývali a podporovali parašutisty ze skupiny Silver A (vysílačka Libuše).
Všech 33 dospělých obyvatel (muži i ženy) bylo odvezeno do Pardubic (Zámeček) a téhož večera zastřeleno.
Osada byla vypálena a srovnána se zemí.
Děti byly odvezeny: většina zavražděna v Chełmnu (plynové vozy), několik „arizováno“ do německých rodin.
Ležáky byly druhou vyhlazenou obcí po Lidicích (o 14 dní dříve). Celkem tragédii nepřežilo 51 obyvatel Ležáků.
Životice, 6. srpna 1944
Němečtí nacisté (gestapo, wehrmacht a četnictvo) obklíčili obec Životice (dnes součást Havířova) a okolní vesnice jako odplatu za partyzánský útok, při němž zemřeli 3 příslušníci gestapa. Zastřelili 36 nevinných mužů (28 Poláků a 8 Čechů), kteří neprokázali německou státní příslušnost. Obec se přezdívala „slezské Lidice“.
Celkový počet obětí (včetně pozdějších úmrtí v táborech) dosáhl kolem 44.
Zákřov, 18.- 20. dubna 1945
Večer obklíčil Zákřov (u Tršic na Olomoucku) prapor Vlasovců v německých službách (547. kozácký prapor) spolu s gestapem. Důvod: podezření z podpory partyzánů.
Kozáci vyrabovali domy, několik zapálili, zatkli 23 místních mužů a chlapců (17–50 let). Čtyři propustili, 19 odvezli do školy ve Velkém Újezdě, kde je brutálně mučili (včetně židovského chlapce Otty Wolfa, který neprozradil úkryt své rodiny).
20. dubna 1945 je odvezli do lesa u Kyjanice, zastřelili ranou do týla, těla hodili do boudy a spálili (někteří zřejmě ještě žili).
Tragédie vyšla najevo až po osvobození v květnu 1945. Oběti jsou pohřbeny v hromadném hrobě v Tršicích, událost připomíná pomník Zákřovský žalov.
Ploština, 19. dubna 1945
Německé jednotky SS a gestapa (včetně slovenských kolaborantů) vypálily pasekářskou osadu Ploština (u Drnovic na Valašsku) jako odvetu za podporu partyzánů (oddíl Jana Žižky). 24 obyvatel zastřeleno nebo zaživa upáleno v domech. Další 3–4 lidé zavražděni při akci. Spáleno 10 z 12 domů.
Stalo se to jen několik dní před koncem války. Dnes je na místě památník.
Prlov, 23. dubna 1945
Německé nacistické jednotky (SS komando Zur besonderen Verwendung Nr. 31 a příslušníci Hlinkovy gardy) obklíčily obec Prlov na Vsetínsku/Vizovicku asi 600 muži. Za podporu partyzánů vypálily 8 stavení a zavraždily 23 obyvatel (někteří uhořeli zaživa, další zastřeleni nebo oběšeni). Šlo o jednu z posledních brutálních represí na Moravě jen týdny před koncem války (podobně jako Ploština).
Dnes je v obci památník a každoročně pietní akt.
Přestavlky, 1. kvetna 1945
V noci z 30. dubna na 1. května 1945 napadla malou hanáckou obec Přestavlky (u Olomouce/Tršic) německá jednotka SS, gestapa a Vlasovců (574. kozácký prapor).
Byla to nacistická odvetná akce za předchozí podporu partyzánům v obci. Vrahové vypálili 5 domů (včetně hostince) a zavraždili 7 mužů (stříleli je na křižovatce u hostince). Oběti byly převážně místní a několik lidí z okolí.
Tato tragédie patří k tzv. „Krvavému jaru 1945“ na Moravě (spolu s Javoříčkem, Zákřovem apod.).
V obci stojí pomník umučeným z roku 1947.
Vařákovy paseky, 2. května 1945 (u Lačnova na Valašsku)
Odlehlá pasekářská osada, která podporovala partyzány, byla vypálena ustupujícími německými jednotkami (Wehrmacht, trestné komando). Ráno dorazili 4 němečtí vojáci, došlo k přestřelce s partyzány (1 Němec a 1 partyzán padli).
Večer osadu obklíčili, 8 domů zapálili (pomocí pancéřových pěstí).
Následně odvlekli a popravili několik obyvatel (celkem kolem 4–15 obětí v souvislosti s událostí, další popravy 4. května).
Tragédie se odehrála jen pár dní před koncem války v Evropě. Dnes je místo připomínáno pomníkem.
Javoříčko, 5. května 1945
Německé nacistické komando SS (Lüdemannovo komando) vypálilo moravskou vesnici Javoříčko (u Litovle, okres Olomouc) a zastřelilo 38 mužů ve věku 15–76 let.
Důvodem byla pravděpodobně msta za podporu sovětských partyzánů v okolí. Ženy a děti byly vyhnány, domy zničeny pancéřovými pěstmi a zápalnými granáty. Stalo se to jen 3 dny před koncem války v Evropě.
Dnes je na místě památník obětem.
Leskovice, 5. a 6. kvetna 1945
Ustupující německé jednotky Waffen-SS (pod velením SS-Hauptsturmführera Waltera Haucka, tzv. „Krvavého Waltera“) obec Leskovice u Pacova.
Obyvatelé 5. května povstali (odstraňovali německé nápisy, vyvěšovali vlajky, odzbrojovali Němce).
Němci v odvetě vesnici vypálili (31 domů shořelo) a zavraždili 25 civilistů (včetně žen a dětí; nejmladší oběť bylo malé dítě). Někteří lidé byli zastřeleni, jiní uhořeli v domech.
Šlo o jeden z posledních nacistických masakrů na českém území.
Dnes je událost připomínána památníkem v obci.
Konětopy, 8. května 1945 (okr. Praha-východ)
Ustupující německá jednotka Wehrmachtu (trestná výprava) jako odvetu za předchozí útok českých partyzánů (při němž zahynul mj. Ladislav Čermák) obec obsadila, vyrabovala a zapálila. Shořelo přes 40–48 domů a další objekty. Několik obyvatel bylo zavražděno (např. František Svoboda u kovárny). Většina lidí utekla.
Stalo se to v samém závěru války, den po německé kapitulaci.
Obec byla těžce poškozena a patří k tragickým případům posledních hodin WWII v Čechách.
Lejckov, 9. květen 1945
Den po německé kapitulaci) došlo v malé vesnici Lejčkov u Tábora k masakru. Ustupující německé jednotky (pravděpodobně Waffen-SS nebo zadní voj) střílely do neozbrojených civilistů, kteří se shromáždili u silnice, aby sledovali příchod Rudé armády.
Zemřelo 24 lidí (civilisté, včetně žen a dětí).
Shořelo 8 domů a stodola (použito zápalné střelivo).
Masakr patří mezi poslední válečné zločiny nacistů na českém území.
Vesnice byla později částečně vypálena a dodnes tam stojí památník s jmény obětí.
