Na této knize miluji všechno, od krásných desek, elegantních stránek až po každičký obrázek a písmenko, kterými je tato třistapadesátistranná kniha obdařena. Dalo by se říci – víc lahodně to autor napsat nemohl. Sbíhají se vám sliny a plesá i srdce čtenářovo, jež miluje perfektní stylistiku a hru se slovy, písmeny a nakonec i s jazykovým překladem.
Typický britský humor překladatel zachoval a budiž mu to ke cti. Vytříbil tak celou knihu k dokonalosti. V knize najdete lahodnosti téměř rozkošné a povznášející, i poněkud hříšné doby lidského kuchaření.
„… Pokud jde o její skvělé menu, jehož ústředním bodem je fondue, mnozí citlivější gurmáni ať teď raději dál nečtou.
Jako předkrm nabízí „Ďábelský šunkový tácek“ neboli šunkovou pastu z plechovky (shodou okolností zdobenou obrázkem malého červeného čerta), smíchanou s kysanou smetanou, křenem a pepřovou omáčkou. Podává se v míse, kolem se dají slané krekry, řapíky celeru a jablka nakrájená na měsíčky, které si hosté v pastě namáčejí.Dalším chodem bylo méně hrozné fondue, a pak následovala „Míchaná zelenina“
– vychlazený špenát, zelený salát, ředkvičky a kupovaný salátový dresink. Nakonec přišel „Datlový koláč se zmrzlinou“, upečený z margarínu a směsi na datlové tyčinky a doplněný máslovo-pekanovou zmrzlinou. V té chvíli, předpokládám, už nastalé orgie odvedly pozornost od jakýchkoliv kulinárních nedostatků.Tohle improvizované, sexy a komické jídlo pochází původně z Alp, kde se odehrává i děj slavného filmového muzikálu „Za zvuků hudby“,
kterému bylo v roce 1970 právě pět let, ale jeho vliv stále přetrvával. V roce 1967 vznikla v suterénu londýnského domu v Westbourne Park Road restaurace Tiroler Hut, jakási pocta rakouským horským boudám, jež stále prosperuje. A také fondue neustále vyhrožuje, že se vrátí, téměř stejně neústupně jako zvonáče, dlouhé kalhotové sukně s vysokým pasem a krabí koktejl….“
To je třeba jedna z ukázek, ve které můžete čtenářským okem posoudit jiskřivý grif, se kterým autor knihu vytvořil.
A informace jsou to často velmi úderné, dokonce tolik, že vám zůstanou v hlavě snad navždy. Kdykoliv mne napadne dělat nějaké maso zapékané v těstíčku nebo nedejbože uvidím párek v rohlíku, vzpomenu si také na pana Sitwella, poněvadž on kdesi v archívech našel informaci o tom, předchůdci tohoto jídla se říkávalo „ropucha v díře“.
Ostatně, celá kniha je i báječnou sondou do britské vaření, které získalo – jsem si tím jistá – svou špatnou pověst díky chudinskému vaření a chvilkovým módním vlnám, kdy bylo hospodyňkám líno vařit a tak se skladba jídelníčku stávala podobnou něčemu, co tvoří trestanci jen proto, aby to měli „odbyté“. Ale jinak je tato exkurze z let daleko před náš letopočet až do roku 2011, neuvěřitelně fascinujícím výletem. Od starý Egypt až po luxusní restaurace, až po ikony britského vaření jako je Nigella Lawson nebo Jamie Oliver, ale pozor, díky jejich medializaci stojí v závětří mnoho snad ještě zajímavějších lidí, kteří nějakým způsobem zahýbali dějinami gastronomie.
A právě to jsou často příběhy, o kterých se dá říci, že je přečtete jedním dechem.
Stejně tak recepty v úvodu každé kapitoly, recepty slavné i zapomenuté, ale vždy se nějakým zásadním způsobem vztahující k důležité kapitole lidských dějin, jsou často vařitelné. Uvařila jsem třeba výborný recept z roku 1986 – pomalu dušené hovězí. A byl to skvostný pocit! Jako když máte možnost ve své kuchyni rekonstruovat dějiny!
A to je další skvělost na této knize – můžete podle ní vařit a u toho si užívat ten historický nádech toho, co držíte v ruce. Nádherné a vkusné zpracování knihy budí dojem starých dobrých časů, kdy ještě knihy bývaly hodny toho, abyste si je dali na poličku a oprašovali je den co den, každý den brali do ruky a začítali se do nich. Tato kniha je hodna označení šperk mezi kuchařkami a šperk mezi historickými knihami.
Kdo je William Sitwell…
Svůj profesní život zahájil jako novinář. V roce 1999 začal pracovat v časopise Waitrose Food Illustrated a brzy byl v gastronomickém světě známou osobností. V roce 2002 se stal editorem a získal řadu cen za své články, příběhy, design a fotografie (včetně cen „Editor roku“ v roce 2005). Svůj čas dělí mezi práci v časopise, který se dnes jmenuje Waitrose Kitchen, a psaní o jídle pro další časopisy a noviny, je k vidění i na televizních obrazovkách, kde se objevuje v nejrůznějších pořadech jako foodkritik a moderátor. Ve volném čase pěstuje zeleninu, vaří a vyrábí cider ve svém domě v Northamponshire, kde žije se svou ženou Laurou (které také tuto úžasnou knihu věnoval) a s dětmi Alicí a Albertem. Toto je jeho první kniha.
William Sitwell / Dějiny jídla ve 100 receptech / Vydalo Argo, 2014
