Když řeknete Boris Pasternak (9.1. 1890 – 30.5. 1960), pak jedním dechem dodáte Doktor Živago. Bezesporu nejslavnější dílo, které psal od roku 1945 celých 10 let. Už napsání knihy se setkalo v SSSR s ostrou kritikou stranického aparátu a kniha byla zakázána.
Poprvé vyšla kniha v italštině v roce 1957 a v ruštině vychází ve Španělsku (1958).
V tomto roce obdržel Boris Pasternak Nobelovu cenu za literaturu a Ústřední výbor KSSS vydal okamžitě rezoluci, ve které nazývá jeho dílo „pomlouvačnou knihou“. Hned potom byl vyloučen ze Svazu spisovatelů, vyzván k odebrání pasu a vyhoštění ze země.
V Rusku (SSSR) směl Pasternak publikovat až v roce 1988. Poprvé to bylo v časopisu "Novyj mir".
Podle některých zpráv k distribuci knihy v socialistických zemích přispěla americká CIA a britské ministerstvo zahraničí použilo knihu jako propagandu proti komunistickému systému.
CIA také platila za oběh publikací v různých jazycích během studené války a rozdávala zdarma kapesní publikace sovětským turistům na světové výstavě.
O čem je kniha?
Pasternak vypráví tragický příběh lékaře a básníka Jurije Andrejeviče Živaga na pozadí velkých a převratných historických událostí Ruské revoluce v roce 1905, 1. světové války, Říjnové revoluce v roce 1917 a dále příběh pokračuje během Ruské občanské války. Jedná se o mimořádné dílo, velkou fresku ruské společnosti v nejkomplikovanějším období ruské historie.
Pasternakův román byl několikrát zfilmován.
První adaptace Doktora Živaga se objevila již v roce 1959 v brazilské televizi.
Slavná zahraniční filmová adaptace s Omarem Sharifem se natočila v USA. Režíroval ho David Lean, který tři roky předtím režíroval slavného Lawrence z Arábie. Leanova verze získala 5 Oscarů.
Dobová kritika ale Leanovi zcela oprávněně (dle mého soudu) vytýkala zjednodušené, příliš idealizované zobrazení bolševické revoluce a násilné zapojení milostného příběhu do bouřlivých historických událostí. Navíc ve filmu nezazní ani jedna z Živagových básní. Koneckonců nevzpomínám si, kdy by Hollywood zfilmoval uvěřitelně ruskou klasiku.
V Rusku byly natočeny dvě verze v letech 1990 a 2005. Ta poslední je minisérie a má všechny znaky literárního Pasternaka. Ruskou rozvláčnost, brilantní patos, tragický závěr, který bohužel v Hollywoodu velmi otupili. Rovněž herecké výkony Menšikova, Jankovsjého i Chanmatové jako Lary jsou mimořádné.
Jednou větou. Ruskou klasiku mohou pochopit a podle toho natočit film jen skuteční ruští mistři.
V roce 1965 byl natočen i 9 minutový dokument Pasternak ve kterém vystupují:
David Lean, Omar Sharif, Geraldine Chaplin, Alec Guinness, Julie Christie...
Zajímavostí je populární hudební motiv z filmu 1965 tzv. "Lara's Theme".
Ten složil francouzský skladatel Maurice Jarre. V češtině nazpíval Milan Chladil "Krásné je žít".
Zajímavostí je také vztah Jesenina a Pasternaka.
Jesenin prý nemohl vystát Pasternakovu poezii a proti jejich setkání končilo často sporem a i bitkou. Valentin Katajev o jednom incidentu psal jako o trapném boji mezi opilým Jeseninem a střízlivým Pasternakem.
