Profesor Jiří Krupička (1913-2014) byl legendární postava české geologie, emeritní profesor geologie na edmontonské University of Alberta, ale především je to člověk mimořádných kvalit, který obohatil naší literauru o několik vynikajících knih: Renesance rozumu, Flagelantska civilzace, Zkouška dospělosti, Stará pevnost, Rozmanitosti života, Kosmický mozek.
Ovlivnil svým uvažováním mnoho lidí, kteří hledají odpovědi na současný stav a vývoj jak filosofie, přírodních věd, tak i lidského myšlení. Prof. RNDr. PhDr. Jiří Krupička byl vyznamenán v roce 2009 Za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Začátkem roku 2008 vydalo nakladatelství Paseka Krupičkovo další knihu Zmatek.
Starý moudrý muž v ní uvažuje o problémech současného světa lidí, které jsou často protichůdné a vzbuzují obavy, nepokoj a beznaději. Jiří Krupička přes to, že chápe dobře tuto rozpolcenost dnešního světa, se přiklání k životní naději pro příští generace.
Namátkou o úvahách pana profesora. Snad vás budou inspirovat ke čtení jeho knih.
1. Zatím to podle všech nám dostupných důkazů a indicií vypadá, že v námi přehlédnutelném vesmíru jsme jedinou civilizací bytostí nadaných rozumem (záměrně nepíšu „rozumných bytostí“, protože k nim máme v průměru ještě hodně daleko...), jedinou entitou, která si dokáže uvědomit sama sebe a reflektovat své okolí. Tato skutečnost sama o sobě je dostatečným vyjádřením jinak nezměřitelné hodnoty existence lidstva a zároveň dostatečným důvodem k tomu, aby se lidstvo pokusilo svou civilizaci zachránit.
2. Jediným nástrojem, který máme k dispozici a který nám k tomu může napomoci, je to, co nás odlišuje od našich živočišných předků, tj. rozum.
3. Hlavní morální povinností každého člověka je chovat se podle uvedených skutečností a nadřadit je všem ostatním morálním zásadám.
Doporučujeme knihy od Jiřího Krupičky:
Krupička, Jiří. Dopis z Ruska (1987), Cramerius Publishing House, Helvetia,
Krupička, Jiří. Renesance rozumu (1993/94), 556 s., Čs. spisovatel, Praha
Krupička, Jiří. Flagelantská civilizace (1999), 340 s., Vyd. Hynek, Praha
Krupička, Jiří. Zkouška dospělosti (2000), 249 s., Nakl. Paseka, Praha
Krupička, Jiří. Stará pevnost (2001), 100 s., Nakl. Paseka, Praha
Krupička, Jiří. Rozmanitost života (2002), 414 s., Nakl. Paseka
Krupička, Jiří. Kosmický mozek (2005), 158 s., Nakl. Paseka
Krupička, Jiří. Zmatek (2008), 448 s., Nakl. Paseka, Praha
Ukázka z knihy Flagelantská civilizace:
Z předmluvy Jiřího Krupičky:
Hledá-li někdo náměty k přemýšlení, najde jich v této knize bohatý výběr z řady oblastí života lidské společnoxi. Čtenář se setká s problémy, které jej zajímají asi už dlouhou dobu, a narazí také na jiné, pro něho nové a třeba i překvapivé. Možná právě taková sethání v něm vzbudí zájem.
Nejúspěšnější výzvou k přemýšlení bývá provokace; autor se této metodě rozhodně nevyhýbá. Pokládal by za svůj úspěch, kdyby se mu podařilo přivést aspoň pár dogmatichých myslí do varu - především u vyznavačů neomezeného liberalismu, mravního relativismu a nádhery naprosté svobody lidského jedince. Ani deset let, strávených v komunistických kriminálech, nenapravilo autorovou nedůvěru v slasti neomezené tolerance a nezměnilo jeho tvrdý odpor vůči jejím výstřelkům. Třicet let života na Západě dodalo tomuto postoji téměř nepřeberné množství argumentů.
Kulturní pokrytectví, maskované jaho antirasismus, je jedním z nich.
------
Lidstvo se rychle blíží stadiu, kdy jeho vlastní síla, kdy úžasné dílo jeho kolektivního mozku se může obrátit proti základům existence lidské společnosti. Jeden výbuch masového zla stačí proměnit život na této planetě v řetěz utrpení. Je-li takové zlo možno potlačit pouze násilím, i za cenu krve, musí lidé proto sami sebe odsoudit k bezbrannosti?Rozum přebírá zde úlohu, vyhrazenou obvykle morálce. Musí zvažovat poměr dvou zel v situacích velkého dosahu pro miliony lidí. Kant by nesouhlasil. Jeho deontologie soudí pouze ryzost motivace, dobrotu vůle při mravním hodnocení činu; důsledky jsou mimo oblast mravního kritéria. Avšak v realitě životního dění, především ve střetech a interakcích velkých lidských skupin hrají právě důsledky rozhodující úlohu. Pouze inteiekt, nikoli svědomí nám může říci něco o očekávaných konkrétních důsledcích jednání ve velmi složirych situacích.
A vztahy mezi lidskými kolektivy, zvláště mezi emocemi prosycenými národními celky, jsou vždy velmi složité, Ve všech konfliktních situacích přicházejí obrykle mravní úsudky ex post. Pravidelně vycházejí z faktického výsledku, ktery zhodnocení příslušně upraví.Dobro a Zlo jsou Popelky v soudobé filosofii. Pro ryzi mravní relativisty obojí představuje strašidlo zatuhlých myslí. Pod jejich praporem, právě tak jako pod praporem jejich partnerů zvaných Pravda a Lež, kvetlo vždy nási|í za vlády fanatiků a tyranů. Budoucnost by přinesla totéž, ještě v horším mčřítku, kdyby lidé nebděli dost ostražitě a opustili věčnou Pravdu relativity.
