Když nastane den stého výročí narození populárního spisovatele a scénáristy Jana Drdy (4. 4. 1915 – 28.11. 1970), neozve se ani jeden novinář mainstreamu. Vlastně je chápu. Nedovzdělanost, zaneprázdněnost školeními ohledně tupého rozeštvávání lidí a strach o místo. Drda je dodnes zvláště mládeži předkládán jako vzor komunistického nadšeného spisovatele.
Jenže jen letmé nahlédnutí do historie nás poučí, že autor vyššího principu mravního, Němé barikády vydal 25. srpna 1968 v Rudém právu v souvislosti s příchodem sovětských vojáků článek s názvem „Nezkřivte jim ani vlas, nedejte jim ani kapku vody“.
Pak je vyloučen z KSČ a r. 1969 vyhozen z místa šéfredaktora týdeníku Svět práce, který sám založil. A přesto je v českém mediálním mainstreamu opomíjený. Samozřejmě včetně zmínky o několika skvělých pohádkách, které dnes točí jen Zdeněk Troška. Komunismus, Troška, Drda... Když to shrneme tak tady máme pro český mainstream samé blbé klíčová slova. :o)
Ve své době však lidé považovali Drdu za svého pohádkového krále.
Dětem připomínal silou a moudrou dobrotou bernardýna." jak napsal Jan Martinec v knize Nejlepší dramatik je život. Jan Drda dělal ve svém životě osobní rozhodnutí podle svého nejlepšího svědomí. Jako všichni v té době velkých společenských proměn, ale v jádru byl člověl dobrý a v jeho knihách to je cítit. V knihách čtenář velmi lehce pozná, kdo lže a kdo je upřímný.
Takže to napravíme a připomeneme pár poučných a dnes už legendárních pohádek, které vychází z jeho známé knihy České pohádky.
Podle vzpomínek Adolfa Branalda knihu Drda napsal v dřevem táflované pracovně Dobříšského zámku. V té době byl předsedou Svazu československých spisovatelů (1949-56).
Hrátky s čertem (1956)
O další rok později (1956) zadaptoval sám spisovatel Jan Drda pro film svou vlastní divadelní hru Hrátky s čertem (1946). Výtvarné podoby tohoto podobenství se necelé dva roky před smrtí ujal Josef Lada (1887-1957) a také tady zní tři písničky. Káču hrála Eva Klepáčová (nar. 1933) a hlavního hrdinu, vojáka Martina Kabáta, Josef Bek (1918-95). Alena Vránová (nar. 1932) ztvárnila roli Dišperandy a Jaroslav Vojta se objevuje jako pověstný loupežník Sarka Farka. Neumann tentokrát hrál čerta Omnibora, Vinklář Luciuse, Ráž čerta Solferna a Ladislav Pešek samotného Belzebuba. Kostýmy vytvořili Karel Postřehovský, František Zapletal a Miloslava Skořepová.
Dařbuján a Pandrhola (1959)
Česká pohádková filmová komedie z roku režiséra Martina Friče s Jiřím Sovákem, Rudolfem Hrušínským a Václavem Lohniským v hlavní roli. Film byl natočen na námět pohádky Jana Drdy, který byl i spoluautorem scénáře k tomuto snímku.
Zlaté kapradí (1963)
Podle předlohy Jana Drdy natočil režisér Jiří Weiss film o prostém ovčákovi, jenž získá přízeň lesní víly - a od ní dokonce čarovné kapradí. Jenže daru si nerozvážný hrdina neváží, lehkomyslně se nechá naverbovat na vojnu, kde jej okouzlí vypočítavá a sobecká generálova dcera, takže na divoženku zapomene... V hlavní roli Vít Olmer, pozdější režisér.
O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987)
Další Drdovy předlohy O princezně Jasněnce a ševci, který létal se roku 1987 zhostili scenárista Karel Steigerwald a režisér Zdeněk Troška s kameramanem Jaroslavem Brabcem. Titulní létající hrdiny vytvořili Michaela Kuklová a Jan Potměšil, jen dva roky poté bohužel těžce postižený při autohavárii. Helena Růžičková zde hrála čarodějnici a výstava nepostrádá ani křídla z tohoto filmu.
Z pekla štěstí (1999)
Jiná Drdova pohádka Český Honza (1958 v knize České pohádky) otáčí po ladovsku naruby známá klišé. Drak je najednou hodný a princezny nežere, princezna není hodná a div by ho nesežrala. Díky scenáristovi a režiséru Zdeňku Troškovi se tento veselý příběh stal i předlohou jeho filmu Z pekla štěstí (1999), k němuž dodal hudbu Karel Svoboda (a mj. tu zpívala i Iveta Bartošová). Hlavní role ztvárnili Miroslav Šimůnek (jako Honza) a Michaela Kuklová co Markýtka, dále hráli Lukáš Vaculík (Honzův kamarád Kujbaba), Radek Brzobohatý, Sabina Laurinová, Milena Dvorská, Filip Blažek anebo Vladimír Brabec i zpěvák Daniel Hůlka (jako králové). Film je nejnákladnějším pohádkovým projektem v celých dějinách naší kinematografie, mimo jiné i proto, že obsahuje deset minut trikových scén, při nichž byla částečně využita i počítačová animace vkládající do předtočených záběrů draka Bucifala. Kostýmy do Z pekla štěstí vytvořil Josef Jelínek.
Nejkrásnější hádanka (2008)
Česká filmová pohádka, kterou na námět pohádek Jana Drdy natočil režisér Zdeněk Troška. Pohádka spojuje a propojuje příběhy dvou Drdových pohádek, O princezně, která hádala, až prohádala a O Matějovi a Majdalence, které pocházejí z knihy České pohádky.
Celkově se Drda podílel na těchto filmech:
2008 Nejkrásnější hádanka - kniha
1999 Z pekla štěstí (TV seriál) - kniha
Z pekla štěstí - kniha
1990 O hloupé havířce (TV film) - kniha
1988 Motanice (TV film) - kniha
1987 O princezně Jasněnce a létajícím ševci - kniha
1985 Vodník v pivovaře (TV film) - kniha
1984 Zlaté kapradí (TV film) - kniha
1981 Pohádka o mokrosuchém štěstí (TV film) - povídka
1979 O hruškách ušatkách a jablíčku parohátku (TV film) - kniha
1970 Byly noci májové (TV film) - povídka
1969 Hádavá pohádka (TV film) - kniha
1963 Hlídač dynamitu - povídka
Zlaté kapradí - kniha
1960 Hlídač dynamitu (studentský film) - povídka
Nenávist (studentský film) - povídka
Stopy (studentský film) - povídka
Vyšší princip - povídka
1959 Dařbuján a Pandrhola - kniha
1949 Němá barikáda - povídka
1942 Městečko na dlani - kniha
1940 Druhá směna - kniha
1938 Stříbrná oblaka - kniha
