Zatímco Evropa má svého Machiavilliho a Vladaře, který píše o umění vládnout i bojovat, v Číne byla sepsána kniha legendárním čínským vojevůdcem Sun-c'em, Umění války neboli Vojenská strategie rodiny Sun. Jedinečnost díla spočívá v jednoznačné nadčasovosti uváděných taktik a strategií, s celospolečenským přesahem do civilního života.
Kniha obsahuje 13-14 kapitol:
Plán / Příprava války / Plánování útoku / Bojová situace / Válečná síla / Prázdné a plné / Válečné střetnutí / Devět proměn / Pohyb vojska / Povaha krajiny / Devět krajin / Útok ohněm / Užití zvědů / (Devět postavení a dvě otázky)
V češtině existují dvě hlavní verze překladu tohoto textu.
První vychází z anglického překladu, je psána málo srozumitelným archaizujícím jazykem a vyšla po druhé světové válce. Revidoval ji Jaroslav Průšek
Druhá vychází přímo z čínského originálu. a je dílem Oldřicha Krále.
Kvalitní vydání je kniha Mistr Sun o válečném umění/Mistr Sun o básnickém umění, která vyšla v roce 23008 péči nakl. Dokořán.
Básník Jiří Kolář jakjo první vytvořil básnickou repliku Mistr Sun O básnickém umění (1957). Kolář převedl myšlení i řeč od zápasu válečného k zápasu tvořivému a svým mravním patosem, důmyslem i řečí stál čínskému originálu blíže než překlad, který mu byl vodítkem. V roce 1995 se Kolářovým přístupem inspiroval překladatel Oldřich Král, když pracoval na prvním překladu čínského originálu.
Mistr Sun o válečném umění, Votobia, Olomouc 1995, přeložil Oldřich Král
Zpráva o životě a příkladném konání Mistra Suna
Do životopisů významných mužů čínské doby archaické pojal Veliký Historik S'-ma Čchien (asi 145-85 př. n. l.) zprávu o životě a konání muže jménem Sun Wu, jenž vynikal nad jiné svým vojenským uměním. Věřit tomuto příběhu doslova znamená, že ten muž byl současníkem Konfuciovým (551-479 př. n. l.), neboť víme spolehlivě, že král Che-lu, jenž ve vyprávění vystupuje coby Sunův neblahý hostitel, vládl státu Wu v letech 514-496 př. n. l.
A jelikož Historik dopsal své Dějiny pravděpodobně v roce 91 př. n. l., patří jeho zpráva o Mistru Sunovi, obsahující mimo jiné i potvrzení existence třinácti knih jeho spisu o válečném umění, k těm Historikovým zápisům, jež vyprávějí o dějích dávno minulých, opírajíce se o ústní či písemnou tradici. Podobně vypráví Velký Historik o Starém Mistrovi a o tom, jak vznikl jeho spis Lao-c', stejně jako o Konfuciovi, jeho životě, učení a žácích.O všech těchto zprávách lze pochybovat. Jsou tu však nové archeologické nálezy, jež leccos vysvětlují a mnohé doplňují.
Z hlediska literárních památek jsou nejvzácnější nálezy v Ma-wang-tuej u města Čchangša v jižní provincii Chu-nan z r. 1973 (tam se našel nový text Lao-c') a pak nálezy na hoře Jin-čchüe u města Lin-i v severní provincii Šan-cung z r. 1972. Šantungský nález obsahuje spisy vojenské, z nichž některé se váží k osobě a dílu právě toho Mistra Suna, o němž psal Historik a o jehož pravé totožnosti jsme se mohli jen domýšlet. Našel se tam i starší zlomek záznamu dialogu mezi králem Che-lu a Mistrem Sunem, jenž zřejmě předcházel té události, kterou později zaznamenal S'-ma Čchien.Z nalezeného rozhovoru vysvítá hlavní motiv a snad i smysl celého tragikomického exempla.
Král Che-lu se vyznává ze své záliby ve vojenském umění a z obdivu pro jeho dokonalé ovládání, je však Mistrem Sunem sice zdvořile leč jasně odmítnut. Chce-li král mluvit o umění válečném a bojovém jako o zálibě či o zábavě a sportu, Mistr Sun se necítí být tím pravým, s nímž má na toto téma hovořit.
Podle něj je válečné a vojenské umění boj o výhodu, zisk, na život a na smrt, nic víc, nic míň; žádná zábava, žádný sport, tím méně podívaná a předmět obdivu, jímž by se měl někdo kochat.
Hned v tomto počátečním sporu je etický smysl oné historické anekdoty, již Historik převyprávěl následujícím způsobem:Mistr Sun řečený Wu ze státu Čchi navštívil se svým vojenským uměním Che-lua, krále státu Wu. Král Che-lu pravil: "Podrobně jsem si přečetl tvých třináct knih, Mistře, mohl bys nám však na zkoušku předvést něco ze svého vojenského výcviku?"
A když Mistr řekl, že by mohl, král pokračoval: "A mohl bys to předvést s mými dvorními dámami?"
A Mistr řekl: "To bych mohl."
I povolal král Che-lu z paláce své krásné konkubíny až jich bylo sto osmdesát celkem. A Mistr Sun je rozdělil na dva oddíly a dvě královy favoritky ustanovil velitelkami těch dvou oddílů; načež vyzval všechny, aby se chopily halaparten, a potom zvolal přísně: "Víte, kde máte srdce, kde levou a pravou ruku a záda?"
"Víme", zvolaly ty ženy.
A Mistr Sun pravil: "Takže, řeknu-li vpřed, otočíte se ve směru svého srdce, řeknu-li vlevo, otočíte se ve směru levé ruky, řeknu-li vpravo, otočíte se ve směru pravé ruky, řeknu-li vzad, otočíte se ve směru svých zad."
"Tak jest", souhlasily ženy.
Když jim takto všechno vyložil, Mistr Sun se chopil vojevůdcovské sekery a názorně jim předvedl nejrůznější cviky a povely. Načež uhodil do gongu a zavelel, aby se otočily vpravo.
Ženy se daly do hlasitého smíchu.
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
I zopakoval jim svůj výklad a když skončil, znovu uhodil do gongu a tentokrát zavelel, aby se otočily vlevo.
Ale ženy se zase jen smály.
Pravil Mistr Sun: "Dokud nebyly povely dosti jasné a rozkazy dosti srozumitelné, byla to chyba hlavního velitele, ale když bylo vše už jednou objasněno a vojáci přesto nepostupují podle pravidel, pak je chyba v těch, kdo jim stojí v čele." A požádal, aby neprodleně sťali hlavy oběma krasavicím, jež předtím postavil do čela obou oddílů.
Král té země Wu, jenž tomu všemu přihlížel z terasy svého paláce, se zhrozil, že mají být popraveny jeho nejmilejší favoritky konkubíny, a okamžitě vyslal pobočníka dolů s příkazem:
"Král se již dostatečně přesvědčil o vašich vojevůdcovských schopnostech, Mistře, ale bez těchto dvou konkubín by král ztratil chuť k jídlu a proto žádá, aby poprava byla zrušena."
A Mistr Sun pravil: "Přijal jsem královo pověření a stal jsem se hlavním velitelem, jako takový nejsem více vázán královými rozkazy." A dal setnout hlavy těch dvou žen, jež stály v čele oddílů, to pro výstrahu všem.
Vybral další dvě konkubíny a postavil je do čela obou oddílů a opakoval své povely. A ženy se otáčely vlevo i vpravo, vyrážely vpřed i vzad, padaly na kolena a zase se zvedaly - jako podle pravítka a žádná se neodvážila hlesnout.
I vyslal Mistr Sun posla nahoru ke králi s tímto vzkazem: "Vojsko je ukázněné a jednotné, nyní může král sejít a přesvědčit se, tito vojáci udělají vše oč je požádá, kdyby je třeba do vody anebo do ohně poslal."
Král té země Wu však pravil: "Nechť si vojevůdce odpočine, nechť odejde do svých komnat, nepřeju si sejít dolů, neboť jsem už viděl dost."
Mistr Sun pravit: "Král našel zalíbení toliko v mých slovech, ale jejich uskutečnění už nesnesl." Tak poznal Che-lu vojevůdcovské schopností Mistra Suna a posléze jej ustanovil hlavním velitelem svých vojsk. A pak na západě rozdrtili stát Čchu, až vtrhli do jeho hlavního města Jing, a na severu zničili státy Čchi a Ťin; tak vynikli mezi vévody.
Tak se ukázala síla Mistra Suna.(Z "Historikových zápisů", dopsaných r. 91 př. n. l. Král Che-lu vládl státu Wu v letech 514-496 př. n. l.)
Kniha o plánu
A Mistr Sun pravil
Válka je největší věcí státu -
je místem života a smrti
je cestou k přežití či zkáze
A tak je třeba ji zkoumat
Pět vláken spřádá osnovu
Z nich splétáme plán
a rozplétáme podstatu strategie:
První se jmenuje Cesta
druhé se jmenuje Nebe
třetí se jmenuje Země
čtvrté se jmenuje Vojevůdce
páté se jmenuje Metoda
Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem
tak aby s ním dokázal zemřít
tak aby s ním dokázal žít -
bez ohledu na nebezpečí
Nebe představuje proměny Jin a Jang
střídání zimy a tepla
posloupnost ročních dob
Země znamená výšku a hloubku
daleké a blízké
schůdné a neschůdné
široké planiny a těsné soutěsky
Země znamená život a smrt
Vojevůdce znamená moudrost a inteligenci
důvěru a vztah
chrabrost a přísnost
Metoda znamená důmysl a pořádek
ve vedení důstojnictva
v organizaci zásobování
O této pětici
ví každý vojevůdce vše
Zvítězí ten kdo ji pochopil
Prohrává kdo ji nepoznal
Tak jejím uspořádáním tvoříme plán
a dobíráme se podstaty
Ptáme se:
Který z vládců má v sobě cestu?
Kdo z vojevůdců je schopnější?
Na čí straně je nebe a země?
Kdo prokázal zásady a kázeň?
Čí vojska se jeví silnější?
Kdo má rytíře i vojska připravenější?
Čí pochvaly a tresty jsou jasnější?
Z odpovědí na ty otázky zjistíme
kdo bude vítěz a kdo poražený!
Vojevůdce jenž se bude řídit mou radou
jistě zvítězí a vytrvá v čele vojsk
Vojevůdce jenž se nebude řídit mou radou
stejně jistě prohraje a bude smeten
Naslouchaje mi promýšlej svůj plán
a na mých radách zakládej své postavení
abys je podepřel proti těm druhým
Postavení znamená
sílu založenou na výhodě
Válka je především
důmyslná lest:
tak jsi-li schopný
předstírej neschopnost
tak jsi-li připraven
předstírej nepřipravenost
tak jsi-li nablízku
dělej žes daleko
tak jsi-li daleko
dělej žes nablízku
Nepřítele na sebe vylákej
zdánlivou výhodou
Předstíraje zmatek
náhle na něj udeř
Tam kde je ho plno
připrav se na jeho příchod
ale vyhni se mu
sotva zjistíš že je silnější
Je-li rozzuřený
ještě ho provokuj
Je-li skleslý
vzbuď jeho pýchu
Je-li odpočatý
vyčerpej ho
Má-li přítele
odděl je
Útoč jen tam kde tě nečeká
a udeř kde by se toho nenadál
V tom je umění mistrů vedení války
nesdělitelné předem
Zřejmé je pouze tolik:
ten kdo již před bitvou
při poradě v chrámu stál na vítězství
zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu
ten kdo již před bitvou
při poradě v chrámu nedokázal zvítězit
nepromyslel dostatečný počet plánů
Promyšlený plán přináší vítězství
nedostatečný plán nese porážku
Co teprv tam kde žádný plán nebyl!
Z tohoto pohledu jsou mi
vítězové i poražení
předem zjevní!
