V roce 1953 vydal Ray Bradbury svou třetí významnou povídkovou sbírku The Golden Apples of the Sun. Sbírka je typicky bradburyovská – poetická, melancholická, plná nostalgie, fantazie i tiché hrůzy. Mnohé z povídek patří k jeho nejlepším. Jde o jeho třetí významnou sbírku (po Temném karnevalu a Ilustrovaném muži) a obsahuje 22 povídek z let 1945–1953, které dokonale ukazují proč je Bradbury považován za jednoho z největších lyriků science fiction a fantasy.
Sbírka není jednotným cyklem jako např. Marťanská kronika. Je to směs sci-fi, fantasy, hororu, detektivky, nostalgické prózy a filozofických miniatur.
Spojuje je však společný tón: melancholie, úžas nad světem, láska k lidské imaginaci a tiché varování před tím, co se stane, když imaginaci ztratíme.
Název sbírky Zlatá jablka sluneční pochází z básně národního irského básníka W. B. Yeatse The Song of Wandering Aengus (Píseň putujícího Aenguse) z roku 1899.
Závěrečná sloka Yeatsovy básně zní:
Ač jsem stár z putování
přes duté kraje a pahorky,
najdu, kam ona odešla,
políbím jí rty a vezmu ji za ruce;
a půjdu dlouhou skvrnitou trávou
a trhat budu, dokud čas a časy neskončí,
stříbrná jablka měsíce,
zlatá jablka slunce.
Bradbury použil poslední řádek jako název titulní povídky sbírky (o raketě, která se vydá ke Slunci, aby z něj nabrala kousek ohně) a následně i pro celou knihu.
Na začátek sbírky dokonce předeslal poslední tři verše Yeatsovy básně.Sám Bradbury později vysvětlil, že k romantické poezii ho přivedla jeho žena Maggie, když spolu chodili.
Řádek „the golden apples of the sun“ ho zřejmě ´plně okouzlil a stal se pro něj dokonalou metaforou příběhu o tom, jak člověk sáhne po ohni ze Slunce – po něčem krásném, nebezpečném a téměř nedosažitelném.
Název poeticky spojuje Yeatsovu mytickou touhu po věčné kráse s Bradburyho sci-fi snem o dobývání vesmíru a lidské odvaze.
Ray Bradbury. Zlatá jablka sluneční. 22 povídek.
- Siréna (The Fog Horn) – Maják a prastará mořská příšera, která se ozývá na volání sirény.
- Chodec (The Pedestrian) – Muž, který ještě chodí pěšky v noci, zatímco všichni ostatní sedí u televizí.
- Dubnová čarodějnice (The April Witch) – Mladá čarodějka se vciťuje do těl zvířat a lidí, aby poznala lásku.
- Divočina (The Wilderness) – Žena se chystá odletět za manželem na Mars a loučí se se Zemí.
- Ovoce na dně mísy (The Fruit at the Bottom of the Bowl) – Vrah obsedantně maže stopy po své přítomnosti.
- Neviditelný chlapec (Invisible Boy) – Stará čarodějka „učiní“ chlapce neviditelným, aby si ho udržela.
- Létající stroj (The Flying Machine) – Čínský císař se setká s vynálezem, který by mohl změnit svět – a rozhodne se ho zničit.
- Vrah (The Murderer) – Muž, který zničí všechny elektronické přístroje, protože ho otravují.
- Zlatý drak a stříbrný vítr (The Golden Kite, the Silver Wind) – Alegorie o dvou městech, která se vzájemně ohrožují a pak se naučí žít spolu.
- Na neshledanou (I See You Never) – Dojemné rozloučení s mexickým mladíkem, který musí opustit Ameriku.
- Výšivka (Embroidery) – Tři ženy vyšívají, zatímco čekají na atomovou explozi.
- Velká černobílá hra (The Big Black and White Game) – Baseballový zápas, který se stává metaforou rasových vztahů.
- Dunění hromu (A Sound of Thunder) – Cesta časem na lov dinosaurů a katastrofální důsledky jediného šlápnutí vedle.
- Široširý svět v dálce (The Great Wide World Over There) – Venkovská žena poprvé objeví, že existuje svět za hranicemi její vesnice.
- Elektrárna (Powerhouse) – Mladá žena prožívá noční směnu v elektrárně jako mystický zážitek.
- En la noche – Noční příběh o lásce, žárlivosti a mexickém městě.
- Slunce a stín (Sun and Shadow) – Fotograf a chudý muž se střetnou kvůli stínu na zdi.
- Louka (The Meadow) – Hollywoodské kulisy se stávají skutečným domovem pro starého muže.
- Popelář (The Garbage Collector) – Popelář v budoucnosti, kdy se popelářské vozy stávají vozidly smrti.
- Požár (The Great Fire) – Dívka, která nechtěně zapálí lásku v celém domě.
- Zdravíčko a zatím (Hail and Farewell) – Muž, který nikdy nestárne a musí stále utíkat dál.
- Zlatá jablka sluneční (The Golden Apples of the Sun) – Posádka rakety se vydá ke Slunci, aby z něj přivezla kousek ohně.
Nejvíce inspirující povídky s největším přesahem
Dunění hromu je pravděpodobně nejvlivnější povídkou celé sbírky (a možná celého Bradburyho díla). Zavedla do masového povědomí „motýlí efekt“ – myšlenku, že sebemenší změna v minulosti může radikálně přetvořit budoucnost. Dodnes se cituje ve vědě, filozofii, filmu i politice.
Siréna
inspirovala legendární film The Beast from 20,000 Fathoms (1953) a stala se jedním z archetypů příběhů o osamělých monsterech, která hledají kontakt.
Chodec
je přímým předchůdcem 451 stupňů Fahrenheita. Už v roce 1951 Bradbury předpověděl společnost, která se dobrovolně uzavřela do obrazovek a ztratila schopnost jít ven a myslet.
Zlatá jablka sluneční
(titulní povídka) je čistá mytologie v sci-fi hávu. Lidstvo jako Prometheus, který se vydá ukrást oheň bohům. Je to jedna z nejkrásnějších oslav lidské odvahy a touhy po poznání.
Létající stroj a Zlatý drak a stříbrný vítr
patří k nejmoudřejším politickým alegoriím, jaké Bradbury napsal – o strachu z nového a o tom, jak z nepřátelství může vzniknout mír.
Význam povídek a Bradburyho přesahy
Sbírka vznikla v době, kdy Bradbury ještě nebyl celebritou, ale už věděl, že chce psát „ne o budoucnosti, ale o věčných lidských věcech“.
V Zlatých jablkách se potkává dětská hravost s dospělou melancholií, vědecká fantazie s poetikou Yeatsova verše (podle kterého se sbírka jmenuje).
Přesahuje žánr. Mnohé povídky fungují jako moderní bajky nebo existenciální miniatury. Bradbury zde ukazuje, že science fiction nemusí být o technice, ale o duši – o tom, co ztrácíme, když přestaneme snít, a co získáváme, když se odvážíme sáhnout po zlatých jablkách slunce.
V roce 2024, kdy sbírka konečně vyšla kompletně česky, působí překvapivě aktuálně.
V době obrazovek, virtuální reality a strachu z budoucnosti nám Bradbury opět připomíná: nejdůležitější cesty se neodehrávají v raketách, ale v lidském srdci a představivosti.
Zlatá jablka sluneční nejsou jen sbírkou povídek.
Jsou pozvánkou pod noční oblohu, dívat se na hvězdy a nikdy nepřestat toužit po tom, co je větší než my.
Pokud tuto touhu ztratíme, jako civilizace skončíme.
Do češtiny vyšla kompletně teprve v roce 2024 pod názvem Zlatá jablka sluneční (Kniha Zlín, překlad Petr Eliáš, doslov Ivan Adamovič).
