Jak rozdílně lze chápat hodnocení čtenářství u mladých lidí, dokladují výsledky dvou agentur pro výzkum už v roce 2013. Obávám se, že dnes to bude mnohem, mnohem horší.
První z nich Scio tvrdí, že v oblasti čtení literatury zhruba půlka chlapců na českých středních školách má velký problém přečíst jednu knihu za dva měsíce, zatímco u dívek totéž platí pro jednu čtvrtinu z nich.
Přesto nejsme na tom údajně tak špatně jako v mnoha asijských zemích.
Výsledky druhé studie PISA, prováděné OECD, odhalila podobné závěry, ale v oblasti čtení pro zábavu.
Tady patří čeští školáci mezi nejhorší na světě, spolu s takovými vyvinutými zeměmi jako jsou USA, Japonsko, Švýcarsko nebo Nizozemí. Na špičce žebříčku stojí Kazaši, Albánci, Číňané a Thajci.
Nelze popřít, že i technickým čtením se rozvíjí jazykové a čtenářské vlastnosti, nicméně čtení kvalitní a ne brakové literatury, mnohonásobně stimuluje schopnost mozku ke kreativitě a představivosti. Jinými slovy rozvíjí schopnost skutečného myšlení.
Ať už hodnotíme oba průzkumy jakkoliv, jsou hlavně zrcadlem zoufalého stavu školstvi a vzdělávání.
A to jde hodně let rapidně dolů, stačí se zeptat v jakékoliv škole. Důvod je zřejmý.
Absolutní podcenění vzdělávání ve společnosti všemi politickými stranami a úmyslně potlačovaným zájmem ze strany společnosti. Současný trend vychovávat managery a prodavače na všech úrovních školství začíná společnost posouvat citelně o desítky let zpět.
Celá jedna generace vyrostla v nesmyslném vládnutí politických stran a pseudokapitalistické monarchie či chcete-li ekonomické totalitě. A této generaci dnes končí vzdělání jejich děti. Řekněme si na rovinu, není za pět minut dvanáct, je už příliš pozdě navázat na vzdělanější generaci, která pomalu vymírá.
Žijeme ve společnosti, která nečte, nevzdělává se a z velké části se stává dobrovolně levnou pracovní silou nebo z očima vytřeštěnýma šplhá do otrokářských křesel.
A nám se to tak líbí?
Přemýšleli jste někdy o tom, že je to jasný politicko-ideový záměr a nikoliv jen projev stupidty těch, kteří o vzdělávání rozhodují?
Na závěr jeden úsměvný příklad, dokreslující stav obecného vzdělání v praxi.
Pythagorova věta má 24 slov.
Archimedův zákon má 67 slov.
Desatero přikázání má 179 slov.
Americká Deklarace nezávislosti má 1 300 slov.
Česká ústava má 5 714 slov.
A vyhláška Evropské unie o prodeji zelí má 26 911 slov.