Tajemný Vojnichův rukopis. Věděli jste, že existuje kniha, kterou dosud nikdo nečetl? Nikdo totiž nerozluštil v jakém písmu či kódu je napsána.
Vojnichův rukopis (Voynich manuscript) je jednou z největších záhad historie knih a kryptografie. Jedná se o ilustrovaný rukopis z počátku 15. století (radiokarbonová datace pergamenu ukazuje období 1404–1438), napsaný neznámým písmem (nazývaným „Voynichese“) v neznámém jazyce nebo šifře.
Vojnichův rukopis obsahuje přibližně 240 stran.
Původně možná až 272, některé chybí a přibližně 35 000 slov, přísná pravidla psaní a opakující se fráze. Rozměry asi 23,5 × 16,2 cm.
Text je psán zleva doprava, slova vypadají strukturovaně, ale nedávají smysl v žádném známém jazyce.
Vědecký nebo magický text v neidentifikovaném jazyce, zašifrovaný, zřejmě založený na římských minuskulích; někteří učenci se domnívají, že text je dílem Rogera Bacona, protože se zdá, že témata ilustrací představují témata, o nichž je známo, že Bacona zaujaly (viz také Provenience níže.)
V knize se objevují:
Neexistující rostliny
Zhruba polovina ilustrací ukazuje rostliny, které neodpovídají žádné známé botanice. Některé mají kořeny připomínající zvířata nebo lidské orgány, listy vypadají jako hybridy reálných druhů, ale žádná přesná shoda. Jedna teorie říká, že šlo o vymyšlené léčivé byliny pro alchymii, jiná o symboliku.
Ženy v koupelích a trubkách
Nejpodivnější část: nahé ženy (často s korunami nebo vlasy ve tvaru hvězd) stojí v zelených bazénech propojených složitými trubkami. Vypadá to jako středověká sauna, gynekologický diagram, alchymistický proces destilace nebo dokonce raná představa o krevním oběhu. Tato sekce se nazývá „balneologická“ nebo „biologická“.
Dále jsou zde astronomické a astrologické diagramy, hvězdy, zvěrokruhy. Záhadné diagramy připomínající mapy nebo alchymistické schémata.
Vojnichův rukopis a nejstarší známí majitelé:
Pravděpodobně spojen s pražským prostředím – alchymista Georg Baresch (17. století), pak Jan Marek Marci, který ho poslal Athanasiovi Kircherovi.
Možná souvislost s císařem Rudolfem II. (který ho prý koupil za 600 zlatých dukátů a věřil, že je od Rogera Bacona).
V roce 1912 ho koupil polsko-americký obchodník s knihami Wilfrid M. Voynich od jezuitů v Itálii (odtud název).
Poté přešel do rukou sběratele Hanse Krause a od roku 1969 je uložen v Beinecke Rare Book & Manuscript Library na Yaleově univerzitě (USA).
Yale ho plně zdigitalizoval a je volně dostupný online k prohlížení.
Historii četných pokusů o rozluštění rukopisu lze nalézt ve svazku upraveném R. S. Brumbaughem, The Most Mysterious Manuscript: The Voynich “Rogerarisu Bacondale” (CipherinoRoger, Bacondale) 1978).
Nejnovější průlom (listopad 2025 – leden 2026) – Vědec a novinář Michael A. Greshko publikoval v časopise Cryptologia studii o tzv. Naibbe cipher.
Jde o historicky reálnou šifru z 15. století inspirovanou italskou karetní hrou Naibbe + kostkami. Když vezmeš normální latinský nebo italský text a zašifruješ ho tímto systémem, výsledek má statistické vlastnosti (frekvence znaků, délky „slov“, opakování) velmi podobné Voynichese.
Nejde sice o rozluštění, ale ukazuje, jak mohl někdo v renesanci ručně vytvořit takový text – bez počítačů, jen s kartami a kostkami.
Mnoho médií to teď označuje za „nejlepší dosud vysvětlení mechanismu vzniku“.
Cena za rozluštění
V roce 1969 nabídl kryptolog William Friedman 100 000 USD za správné rozluštění.
