 |
Astrid Lindgren (*14. 11. 1907, Vimmerby - †28. 1. 2002, Stockholm)
spisovatelka
Astrid Lindgren se narodila jako dcera farmáře ve Vimmerby na jihu Švédska v roce 1907. Ve svém dívčím věku se chovala velmi výstředně a snažila se určitým způsobem odlišit od svých vrstevníků. Ostříhala si vlasy nakrátko, poslouchala jazz a ráda tancovala. Již od svých šestnácti působila v regionálních novinách.
Když ovšem ve svých devatenácti letech jako svobodná otěhotněla, byla donucena opustit svou rodinu a odstěhovala se do švédské metropole Stockholmu. Zde se jí narodil syn a po studiu na škole pro sekretářky si našla zaměstnání v kanceláři. V roce 1931 uzavřela sňatek se Sturem Lindgrenem, se kterým měla druhé dítě, dceru Karin.
Poté, co dokončila svou první knihu pro děti, Pipi Dlouhou Punčochu, jedno renomované nakladatelství ji vrátilo a odmítlo vydat. U jiného vydavatele se však stejná kniha stala bestsellerem, přestože ze strany zaskočených a překvapených učitelů i rodičů švédských dětí se stala terčem ostré kritiky. Jejich ratolesti si ale Pipi oblíbily, nekonvenční hrdinku zamilovaly a další generace ji zbožňují dodnes.
Pipi Astrid Lindgren se také setkala s největším zájmem ze strany filmařů. Prvním pokusem o převedení příhod neposedné holčičky na filmové plátno je ještě černobílý film z roku 1949 a poslední, animovaná varianta, vznikla padesát let poté, v roce 1999.
Dvorním režisérem filmových adaptací příběhů Astrid Lindgren byl Olle Hellbom a na vzniku většiny z těchto filmů se Astrid Lindgrenová podílela jako spoluautorka scénáře.
Mezi českými čtenáři jsou z její tvorby vedle Pipi patrně nejznámější příběhy šestice dětí zpracované v knize Děti z Bullerbynu. V posledních letech se naši čtenáři i televizní diváci mohli rovněž seznámit s příhodami Karkulína ze střechy, malého tlouštíka s vrtulkou na zádech, či s dobrodružstvím loupežnické dcerky Ronjy.
Její úmrtí v úctyhodných čtyřiadevadesáti letech zasáhlo celou Skandinávii a samozřejmě, že otřáslo spoustou dalších lidí na celém světě.
Švédský král Carl Gustaf se k smutné události vyjádřil: “Pro mě a moji rodinu představovala setkání s Astrid Lindgren - jak ta skutečná, tak v jejích příbězích - slavnostní chvíle… Bude nám všem chybět, ale bude v nás nadále žít v Pipi, Madynce, Bratrech Lvího Srdce a v dalších hrdinech.”
Dánská spisovatelka Hanne-Vibeke Holst oceňovala zejména Lindgrenové umění ukázat, jak nádherné může být dětství. Doslova uvedla: “Naučila nás, že nemáme věřit autoritám, a to, myslím si, byla důležitá škola pro skandinávské děti."
Autorka se ovšem nevěnovala pouze dětské tvorbě, ale napsala i několik románů, povídek, dramat a básní , dokonce vydala i několik zpěvníků. Její knihy se staly předlohou přibližně čtyř desítek filmů a televizních seriálů.
Kromě literární činnosti proslula Astrid Lindgren rovněž řadou svých politických aktivit. Protestovala proti neúměrně vysokému daňovému zatížení svých spoluobčanů, angažovala se v hnutích na ochranu zvířat, vystupovala proti atomovým elektrárnám a zároveň se ostře zasazovala o to, aby Švédsko nevstupovalo do Evropské unie.
V této souvislosti je třeba připomenout, že švédská spisovatelka od počátku činnosti Nadace Charty 77 podporovala i protikomunistické opoziční hnutí v naší zemi. Nadace Charty 77 mohla tak rozeslat množství letáčků s jejím poselstvím: “Charta 77 bojuje pouze o základní lidská práva ve vlastní zemi. Kdekoliv na světě jsou ohrožována lidská práva, je naše povinnost zaujmout stanovisko. Začněte s podporou sbírky Nadace Charty 77.” Astrid Lindgrenová posílala Chartě 77 každoročně finanční příspěvek.
Zemřela spisovatelka, která se za svého života nedočkala ocenění Nobelovou cenou za literaturu, ačkoliv během dvacátého století ovlivnila nekonečné množství dětí na celém světě a v budoucnosti jistě ještě mnoho malých čtenářů zaujme. Pravděpodobně se tohoto ocenění už ani nedočká, protože je udělováno pouze žijícím osobám …
Bibliografie:
- Britt-Mari se svěřuje, 1944
- Pipi Dlouhá Punčocha, 1945
- Pipi se nalodí, 1946
- Děti z Bullerbynu, 1946
- Mistrovský detektiv Blomquist, 1946
- Pipi Dlouhá Punčocha v Tichomoří, 1948
- Skřítek Nils Karlsson, 1949
- Kalle Blomquist žije nebezpečně, 1951
- Mio, můj Mio, 1954
- Karkulín ze střechy, 1955-68 (3 díly)
- Madynka, 1960
- Emil z Lönnebergy/Emil Neplecha, 1963-70 (3 díly)
- Kalle Blomquist zasahuje, 1964
- My z ostrova Saltkräkan, 1964
- Detektiv Kalle má podezření, 1970
- Svěřte případ Kallovi, 1971
- Samuel August ze Sevedstorpu a Hanna z Hultu, 1973
- Bratři Lví srdce, 1973
- Ronja, dcera loupežníka, 1981
- Lotta z Rošťácké uličky, 1992
- Nové rošťárny Emila z Lönnebergy, 1996
- Madynka zachránkyně, 1999
Kompletní biografie : http://www.astridlindgren.se/eng/index_1024.htm
Další info: http://www.alv.se/
Zpracoval: Jan Šiman, časopis Aligace, http://www.volny.cz/aligace/
|
