Z pochopitelných důvodů často cenzurovaná kniha autora Mechanického pomeranče. V první části autor podrobuje důkladné analýze Orwellův román 1984, v druhé části pak nabízí vlastní beletristické zpracování Orwellova tématu.
Posílená moc prezidenta, dočasné rozpuštění kongresu. Cenzura. Hlasy disidentů umlčeny. Vše v zájmu bezpečnosti. Válka sama není nutná, stačí její hrozba a, ve starém dobrém orwellovském stylu, z povědomí, že nepřítel je nablízku, ať již potenciální či skutečný, se stane nástroj ospravedlňující tyranii.
Tady se Orwell trefil do černého. Válka je nutnou kulisou státní represe. Válka jako krajinka, počasí nebo tapeta na zdi. Její příčiny nejsou podstatné, nepřítelem může být kdokoliv...
Nové filmy mají slabost pro otevřené násilí, na druhou stranu jsou upřímné k sexuálnímu aktu, který bude zobrazován s menšími a menšími zábranami. Tisk a talk-show budou plné diskusí o rozdílech mezi erotikou a pornografií. A bude spousta zpráv. Průmyslové nepokoje, inflace, investiční injekce (což může svědčit o tom, že naše totální válka se blíží). Únosy dětí a letadel rozličnými disidentskými skupinami. Mikrobomby s ohromnou ničivou silou umisťované ve veřejných budovách. Důkladnější filcování na letištích, před vchody kin a na železničních stanicích doopravdy všude: omezování lidské důstojnosti ve jménu lidské bezpečnosti. Stávky naftařů, ale většina ropy bude v rukou Arabů.
Burgess již koncem 70. let minulého století předvídá past, jíž na sebe Evropa sama políčila, když její státy poskytly ekonomický azyl mnoha etnickým menšinám, aniž by se dále zajímaly a staraly o jejich skutečnou integraci do evropské společnosti, a ony se nyní, sebevědomě využívajíce evropskou demokracii, dožadují svého práva žít v demokratické společnosti podle pravidel svých, nedemokratických společenství.
Větší a větší islámská propaganda. Islámské náboženství vyučované na školách jako podmínka pro získání ropy. Snaha objevit náhradní pohonné hmoty. Velmi vysoké ceny benzinu. Letecká doprava superconcordy, pekelně rychlými, ale ještě pekelněji drahými.
Vyberte si vlastní typ tyranie – jste svobodní. Já bych si vybral mírnou tyranii spotřební filosofie.
Anthony Burgess
Život složený hlavně z práce a z televize. Burgessovy eseje a jeden román z roku 1979, podivně aktuální a hlavně neobyčejně přesné. Až mrazí...
Burgess Anthony / 1985 / Maťa 2007
Anthony Burgess (25.2. 1917 - 22.11.1993)
Britský romanopisec, básník, filmový scenárista, hudební skladatel, pianista, libretista, učitel, jazykovědec, kritik v oblasti literatury, filmu, divadla, ale také gastronomie.
V roce 1961 Burgess se svou ženou navštívili jako turisté tehdejší SSSR. To ho inspirovalo k napsání románů Med pro medvědy (Honey for the Bears, 1963) a Nekalé úmysly (Tremor of Intent, 1966), ale zejména mu poskytl látku pro Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange, 1962), jeho nejznámější román, který byl zpracován Stanley Kubrickem do dnes už kultovního filmu.
UKÁZKA Z KNIHY:
... tajné informace unikly ke komerčním organizacím. Jedna firma vychloubačně prohlásila, že bude mít do roku 1980 ve svých počítačích podrobnosti o devadesáti procentech populace. Policie má snadný přístup k tomuto druhu uchovávaných informací. 152 000 lidí, kteří byli hospitalizováni v psychiatrických léčebnách, má své nejintimnější podrobnosti svých životů kompjuterizovány. Stupeň inteligence, zda byli či nebyli ve vězení, stupeň nátlaku potřebný k jejich hospitalizaci, celá diagnóza jejich duševní nemoci, speciální složky pro takové drobnosti, jako drogová závislost, epilepsie, alkoholismus... V Evropě může povstat nový Hitler a bude velmi potěšen informacemi, jež mu poskytne státní správa myslící ve starých pojmech omezování svobody a demokratických práv. V počítačích ve světě jsou nepochybně přehledné seznamy Židů, stejně jako nebezpečných nezávislých intelektuálů... Krevní skupiny celého národa jsou zaznamenány v počítačích. Stát zná adresy všech mužů se zrzavými vlasy.
