Druhé Sebrané spisy Františka Listopada. Češtinu sajete už s mateřským mlékem, tu nemůžete ztratit

Básně II. jsou shrnutím všech knižně vydaných Listopadových básnických sbírek z let 1992–2012. Jedná se tedy sbírky Final rondi (1992), Oprava houslí a kytar (1995), Krleš (1998), Příští poezie (2001), Milostná stěhování (2001), Rosa definitiva (2007), Hymny zkratky (2010), Curricula (2011), Soukromé západy slunce (2012) a Andělské schody (2012).

„Češtinu sajete už s mateřským mlékem, tu nemůžete ztratit. A i český verš je napájen mlékem a vůní českých žen. Česky jsem nikdy nepřestal mluvit ani psát. Je to jazyk, který souvisí s minulostí, krajinou, barvami a vůněmi. Kdežto francouzština je jazyk rafinovaný, dobře se v něm přemýšlí a dají se jím snadně vyjádřit nesnadné věci. Ačkoli mi nečiní potíže psát prózu a eseje francouzsky nebo portugalsky, český verš nejsem schopen napsat jinak než česky. Vím, že zemřu jako český básník.“
(z časopiseckého interview)

Básník, prozaik, autor divadelních her, esejista František Listopad (nar. 26. 11. 1921)
Po roce 1948 odešel z komunistického Československa do Portugalska, ale nikdy nepřestal s českým prostředím spolupracovat a žít s ním v symbióze. Dokazují to mj. jeho návraty do literatury (svými nově vydanými básnickými knihami se zařadil do polistopadové poezie), do světa divadla (přednášel v Brně na JAMU) i do povědomí čtenářů. Není jen klasikem v oblasti poezie (kterou píše striktně v češtině), ale je též autorem portugalsky psaných knih pro děti, prozaikem... Vzhledem k tomu, že je na svůj věk mimořádně aktivní a zajímá se o dění v České republice, je nepřehlédnutelnou a významnou postavou české (i portugalské) kultury posledního půlstoletí.

Sebrané spisy Františka Listopada II. | František Listopad | Vydal Dauphin, 2012 | www.dauphin.cz

Mořem

Vejděte do moře.
Neohlížejte se.
Především se neohlížejte.
Pokračujte ve stejném rytmu
nohy stále na dně
písek skály balvany rostliny bez kořenů
chaluhy bez radosti
strop je už z vody
jste pod hladinou
vlny vzrušeně křičí ticho uvnitř
kytovci stmívají čas
ryby si na vás zvykají
perlí se
otírají se o vás
rozvazují tkaničky od bot
střevíce plné vody
konečně odplouvají samy
nejdříve levá
potom druhá
ztrácíte pojem levý pravý
pokračujte ve stejném rytmu
alespoň se pokoušejte
bez vás by hlubiny neexistovaly
zachraňujete moře
zachraňujete se
jste ještě na pravém začátku

leden 2012

Výchova mrtvých

Pozor už jsme blízko realitě
ještě jeden splasklý míč v cestě
(pak nás čeká čistá matérie)
zavřeme závorky všeho bývalého
zúžíme hodiny na vlastní minimum
čůrky deště vymažou stopy
v nejzazší komoře vyštípnem Boží záměr
promlčený madrigal stěží se vrátí
tak jako letadlo zrozené ze staré
matematiky Chtěl bych ti poslat
tyto verše neboť jsi také zemřela
mám tě plno knížek služebnice včel
nikdo nás neuzří tak brzy

Pozor už jsme blízko realitě
táhneme za sebou rozbité tanky
vyhořelé lampy zbytky rodinných alb
střepů fotogramů stínů do roka a dne
pogromů aby Ježíš nezapomněl co Ho čeká
nepopisujem co jsme prožili když jsme byli
noc padla třískla o zem bezměrnou
vlastním písmem milovanou
Nikdy se neptej co nového
v nerovnováze světa
nesuď jíška se smaží pozor blížíme se
blízku

říjen 2011

Tři kamínky

Stojan bez partitury
horký letní den bez vzduchu
paměť zakopaná
hory se posouvají
příprava na poušť
prst na spoušti
tři kamínky cestou
pro každého z nás jeden

červen 2011