Když roku 1923 dokončil Václav Špála (1885–1946) ilustrace k Babičce Boženy Němcové, vyvolal neuvěřitelný odpor. Všichni literární kritikové, mnoho knihkupců a čtenářů bylo pobouřeno tím, jak bylo národní dílo zohyzdněno.
Jejich milý kreslíř národního obrození Adolf Kašpar byl nahrazen zcela neznámým malířským šumařem Václavem Špálou. To si dovolil nakladatel Štorch-Marien opravdu moc. Sám na to po letech vzpomínal takto:
„Odezva předstihla všechna očekávání. Třebaže jsem za svých edičních let zažil ledacos, nic z toho, pokud jde o knihkupeckou reakci, nebylo tak drastické, jako v případě špálovské Babičky.“
Babička do doby Václava Špály vycházela výhradně s ilustracemi Adolfa Kašpara (poprvé v roce 1903).
Jen Quido Mánes doprovodil Babičku třemi časopiseckými ilustracemi v roce 1858. A tak dlouhých "skorodvacet" let se podepsalo na veřejném mínění přímo drasticky. Zvyk je holt železná košile a Václav Škála to poznal na vlastní kůži.
Ilustrace Václav Špála
Z celkového nákladu aventinské Babičky, který činil 1000 kusů, bylo již před jejím vydáním 660 kusů předobjednáno. Během čtrnácti dnů po vydání se však Štorch-Marienovi vrátilo 440 kusů zpět s dopisy jako:
"Zprznil jste naše nejkrásnější literární dílo a mělo by Vám být zakázáno vydávat knihy! Jak jste se mohl opovážit takhle zhanobit naši Babičku,“ apod.
Někteří čtenáři to dokonce považovali za podvod, ovšem těžko říct jaký. Možná podvod na lidské hlouposti a ješitném konzervatismu.
Ilustrace Václav Špála
Kladného přijetí svých ilustrací Špála dosáhl jen u vlastních přátel.
Emil Pacovský ve Veraikonu nové avantgardní vydání Němcové povídky uvítal zejména z toho důvodu, že se Špálovi podařilo oprostit od kašparovsko-alšovské mýtu.
Díky této kritice se Špála stal také slavnějším malířem, neboť platí, pokud o vás lidé ví, pokud o vás píši, pak jste na nejlepší cestě stát se slavným. Samozřejmě pokud něco umíte. A Špála byl mimořádný umělec. Kritik F. X. Šalda, jej dokonce v té době označil za mytického básníka země.
Když Otakar Štorch-Marien referoval malíři o negativních reakcích Špála tehdy odpověděl:
„Kdo nemá buňky pro moderní umění, neporozumí mu, kdyby se rozkrájel. Ale jisto je, že to nakonec právě umění vyhraje i přes všechno hartusení proti němu.“
Celý náklad knihy prodával velmi pomalu, skoro deset let, ale dnes je tato kniha velmi vyhledávanou a drahou bibliofilií. Kniha Babička je dnes už symbolem své doby. Dílo, které má mnohem větší historickou hodnotu, než uměleckou.
Ilustrace Adolf Kašpar
