Noam Chomsky. Strategie odvádění pozornosti od kvalitního vzdělávání

Noam Chomsky

Strategie odvádění pozornosti od podstatných problémů a změn řízených politickými a ekonomickými elitami, využívá techniky zahlcování veřejnosti bezvýznamnými informacemi. Rozptylování pozornosti rovněž eliminuje zájem o základní poznatky ekonomie, psychologie, sociologie a dalších vědních disciplín a od skutečných sociálních problémů, neboť: „Lidé musí být neustále něčím zaneprázdněni, aby neměli čas na přemýšlení.“

Další metodě můžeme říkat „problém- reakce – řešení“.
Prostě se vytvoří „situace“ za účelem povzbuzení určité reakce, kroků, které potřebujete. Například dojde k vyvolání nebo posílení násilí v určité oblasti, aby veřejnost byla ochotná přijmout přísnější zákony, které omezují občanské svobody. Vznikne ekonomická krize, aby veřejnost přijala nezbytné zlo v podobě omezení občanských práv nebo postupného odstranění veřejných služeb. Média dávají takovým událostem různě velký prostor, a tak s lidmi manipulují v souladu se svými cíli.

Postupná strategie usnadňuje zavedení radikálně nových socio-ekonomických (neoliberálních) podmínek.
V USA došlo během 80. a 90. let k postupnému zavedení destruktivní sociální politiky, která by byla jinak politicky neakceptovatelná. Patří mezi ně masivní privatizace, nejistota, rostoucí nezaměstnanost, snížení kupní síly mezd atd.

Strategie podrobení se probouzí Démona souhlasu s nepopulárními opatřeními, která představuje jako „sice bolestná, ale nutná“.
Příkladem je dočasné utahování opasků, neboť lidé mají tendenci věřit, že v budoucnosti bude lépe. V podstatě dostanou více času na to, aby se připravili na nepříjemné změny, jež později pasivně a klidně přijmou.

Infantilní přístup využívá mnohdy reklama, ale i propaganda zaměřená na veřejnost, kdy způsob projevu, argumenty, písmena i intonace promluvy, pracuje s příjemcem, jako by to bylo malé dítě nebo někdo mentálně zaostalý. Tento přístup svou sugestivností omezuje racionální kritičnost.

Povzbuzení emocionálních reakcí místo racionálních je klasická technika, jak se vyhnout racionální analýze a kritické úvaze. A navíc emocionální přístup otevírá dveře do lidského nevědomí, kam je možno umístit inspiraci, ideje, touhy, obavy, úzkosti nebo vyvolat určité chování.

Udržovat veřejnost v nezájmu a průměrnosti je důležité, aby lidé nechápali, jak je s nimi manipulováno. Kvalita vzdělání poskytovaná nižším sociálním vrstvám je úmyslně udržována co nejhorší, aby propast nevědomosti ležící mezi nižšími a vyššími vrstvami zůstávala stejná a nebylo možné ji překročit.

Podporování myšlenky být šťastný s průměrností utvrzuje veřejnost v tom, aby uvěřila, že je moderní být hloupý, vulgární a nevzdělaný.
Magnesia 2010 - Geislerová Aňa, to naše děcko, prozradila na sebe úplně všecko
Posilování pocitu viny přesvědčujte lidi, že oni sami jsou vinni svým neštěstím, protože jsou hloupí, nešikovní, neschopní nebo líní. Místo aby sebevědomě povstali proti ekonomickému systému, budou si připadat bezmocní a obviňovat sami sebe. Ideální občan nižších tříd má depresi a je neschopný jednat.

Je nutné znát lidi více, než oni znají sami sebe. Vědecký pokrok vede k stále větší propasti mezi tím, co veřejnost ví a mezi tím, co vědí vládnoucí elity. Díky biologii, neurobiologii a aplikované psychologii „systém“ získává pokročilé znalosti člověka, ať z fyzického nebo psychologického hlediska. To vede k tomu, že systém stále více kontroluje a má stále větší moc nad lidmi.

Chomsky: Strategie odvádění pozornosti od kvalitního vzdělávání


Strategie odvádění pozornosti od podstatných problémů a změn řízených politickými a ekonomickými elitami, využívá techniky zahlcování veřejnosti bezvýznamnými informacemi. Rozptylování pozornosti rovněž eliminuje zájem o základní poznatky ekonomie, psychologie, sociologie a dalších vědních disciplín a od skutečných sociálních problémů, neboť: „Lidé musí být neustále něčím zaneprázdněni, aby neměli čas na přemýšlení.“

Další metodě můžeme říkat „problém- reakce – řešení“. Prostě se vytvoří „situace“ za účelem povzbuzení určité reakce, kroků, které potřebujete. Například dojde k vyvolání nebo posílení násilí v určité oblasti, aby veřejnost byla ochotná přijmout přísnější zákony, které omezují občanské svobody. Vznikne ekonomická krize, aby veřejnost přijala nezbytné zlo v podobě omezení občanských práv nebo postupného odstranění veřejných služeb. Média dávají takovým událostem různě velký prostor, a tak s lidmi manipulují v souladu se svými cíli.

Postupná strategie usnadňuje zavedení radikálně nových socio-ekonomických (neoliberálních) podmínek. V USA došlo během 80. a 90. let k postupnému zavedení destruktivní sociální politiky, která by byla jinak politicky neakceptovatelná. Patří mezi ně masivní privatizace, nejistota, rostoucí nezaměstnanost, snížení kupní síly mezd atd.

Strategie podrobení se probouzí Démona souhlasu s nepopulárními opatřeními, která představuje jako „sice bolestná, ale nutná“. Příkladem je dočasné utahování opasků, neboť lidé mají tendenci věřit, že v budoucnosti bude lépe. V podstatě dostanou více času na to, aby se připravili na nepříjemné změny, jež později pasivně a klidně přijmou.

Infantilní přístup využívá mnohdy reklama, ale i propaganda zaměřená na veřejnost, kdy způsob projevu, argumenty, písmena i intonace promluvy, pracuje s příjemcem, jako by to bylo malé dítě nebo někdo mentálně zaostalý. Tento přístup svou sugestivností omezuje racionální kritičnost.

Povzbuzení emocionálních reakcí místo racionálních je klasická technika, jak se vyhnout racionální analýze a kritické úvaze. A navíc emocionální přístup otevírá dveře do lidského nevědomí, kam je možno umístit inspiraci, ideje, touhy, obavy, úzkosti nebo vyvolat určité chování.

Udržovat veřejnost v nezájmu a průměrnosti je důležité, aby lidé nechápali, jak je s nimi manipulováno. Kvalita vzdělání poskytovaná nižším sociálním vrstvám je úmyslně udržována co nejhorší, aby propast nevědomosti ležící mezi nižšími a vyššími vrstvami zůstávala stejná a nebylo možné ji překročit.

Podporování myšlenky být šťastný s průměrností utvrzuje veřejnost v tom, aby uvěřila, že je moderní být hloupý, vulgární a nevzdělaný. (viz. mnohé fantómy zvané VIP).

  Posilování pocitu viny přesvědčujte lidi, že oni sami jsou vinni svým neštěstím, protože jsou hloupí, nešikovní, neschopní nebo líní. Místo aby sebevědomě povstali proti ekonomickému systému, budou si připadat bezmocní a obviňovat sami sebe. Ideální občan nižších tříd má depresi a je neschopný jednat.

Je nutné znát lidi více, než oni znají sami sebe. Vědecký pokrok vede k stále větší propasti mezi tím, co veřejnost ví a mezi tím, co vědí vládnoucí elity. Díky biologii, neurobiologii a aplikované psychologii „systém“ získává pokročilé znalosti člověka, ať z fyzického nebo psychologického hlediska. To vede k tomu, že systém stále více kontroluje a má stále větší moc nad lidmi


- See more at: http://www.blisty.cz/art/69594.html#sthash.aqAer7qI.dpuf

Strategie odvádění pozornosti od podstatných problémů a změn řízených politickými a ekonomickými elitami, využívá techniky zahlcování veřejnosti bezvýznamnými informacemi. Rozptylování pozornosti rovněž eliminuje zájem o základní poznatky ekonomie, psychologie, sociologie a dalších vědních disciplín a od skutečných sociálních problémů, neboť: „Lidé musí být neustále něčím zaneprázdněni, aby neměli čas na přemýšlení.“

Další metodě můžeme říkat „problém- reakce – řešení“. Prostě se vytvoří „situace“ za účelem povzbuzení určité reakce, kroků, které potřebujete. Například dojde k vyvolání nebo posílení násilí v určité oblasti, aby veřejnost byla ochotná přijmout přísnější zákony, které omezují občanské svobody. Vznikne ekonomická krize, aby veřejnost přijala nezbytné zlo v podobě omezení občanských práv nebo postupného odstranění veřejných služeb. Média dávají takovým událostem různě velký prostor, a tak s lidmi manipulují v souladu se svými cíli.

Postupná strategie usnadňuje zavedení radikálně nových socio-ekonomických (neoliberálních) podmínek. V USA došlo během 80. a 90. let k postupnému zavedení destruktivní sociální politiky, která by byla jinak politicky neakceptovatelná. Patří mezi ně masivní privatizace, nejistota, rostoucí nezaměstnanost, snížení kupní síly mezd atd.

Strategie podrobení se probouzí Démona souhlasu s nepopulárními opatřeními, která představuje jako „sice bolestná, ale nutná“. Příkladem je dočasné utahování opasků, neboť lidé mají tendenci věřit, že v budoucnosti bude lépe. V podstatě dostanou více času na to, aby se připravili na nepříjemné změny, jež později pasivně a klidně přijmou.

Infantilní přístup využívá mnohdy reklama, ale i propaganda zaměřená na veřejnost, kdy způsob projevu, argumenty, písmena i intonace promluvy, pracuje s příjemcem, jako by to bylo malé dítě nebo někdo mentálně zaostalý. Tento přístup svou sugestivností omezuje racionální kritičnost. 

Povzbuzení emocionálních reakcí místo racionálních je klasická technika, jak se vyhnout racionální analýze a kritické úvaze. A navíc emocionální přístup otevírá dveře do lidského nevědomí, kam je možno umístit inspiraci, ideje, touhy, obavy, úzkosti nebo vyvolat určité chování.

Udržovat veřejnost v nezájmu a průměrnosti je důležité, aby lidé nechápali, jak je s nimi manipulováno. Kvalita vzdělání poskytovaná nižším sociálním vrstvám je úmyslně udržována co nejhorší, aby propast nevědomosti ležící mezi nižšími a vyššími vrstvami zůstávala stejná a nebylo možné ji překročit.

Podporování myšlenky být šťastný s průměrností utvrzuje veřejnost v tom, aby uvěřila, že je moderní být hloupý, vulgární a nevzdělaný. (viz. mnohé fantómy zvané VIP).

  Posilování pocitu viny přesvědčujte lidi, že oni sami jsou vinni svým neštěstím, protože jsou hloupí, nešikovní, neschopní nebo líní. Místo aby sebevědomě povstali proti ekonomickému systému, budou si připadat bezmocní a obviňovat sami sebe. Ideální občan nižších tříd má depresi a je neschopný jednat. 

Je nutné znát lidi více, než oni znají sami sebe. Vědecký pokrok vede k stále větší propasti mezi tím, co veřejnost ví a mezi tím, co vědí vládnoucí elity. Díky biologii, neurobiologii a aplikované psychologii „systém“ získává pokročilé znalosti člověka, ať z fyzického nebo psychologického hlediska. To vede k tomu, že systém stále více kontroluje a má stále větší moc nad lidmi.

- See more at: http://www.blisty.cz/art/69594.html#sthash.aqAer7qI.dpuf