Jako osmého hosta uváděl Ivo Fencl v osmé části cyklu Záhady a záhadologové (iniciovaném Janou Horákovou z Knihovny města Plzně) moderního folkloristu Petra Janečka, jenž na něho udělal veliký dojem. A nedivíme se tomu. Petr Janeček vládne zajímavému oboru, o kterém tvrdí, že struktura moderních mýtů a jejich syžetů je po celém světě fakticky totožná a liší se jen v detailech. Uvedeme příklad: Krvavé koleno je v Londýně mezi dětmi tzv. Starcem ve studni, na Moravě to je Krvavý dědek. V Austrálii si ovšem děti hrají na Ducha na dvoře. Atd.
Možná znáte tu Chomského hypotézu, že v mozku máme již od narození strukturu, do níž zapadne kterákoli řeč?
A co když obdobná struktura pomyslně obaluje svět, myslí si Ivo Fencl. Primární syžety nemigrují, ale v zásadě jsou strnulé a lokálně je tam a onde naplňují obsahy, které nevyužívají místní jazyk nebo nářečí jako u Chomského, ale místní reálie. Například se vypráví, že v Koruně na Václaváku někdo omylem snědl cizí párek, to je stará historka, ale víme, že v New Yorku se to vypráví o čokoládové tyčince.“
Aplikovat Chomského na etnologii je sice možná vtip, nicméně jedna věc je skutečností. Etnologové opakovaně hovoří o MIGRACI historek.
Ale proč by mýty vlastně migrovaly? Prostí lidé v mnoha zemích nemají ani peníze na cestování! Ano, cosi „migruje“ skrze sdělovací prostředky, po internetu, když ho člověk používá, nicméně nemohla by v základě „ležet“ na zeměkouli podobná struktura?
Asi jako ji máme v mozku pro slova a jazyky?
Nu, faktem je minimálně to, že se ty samé historky po celé Zemi vracejí místně i v průběhu času a jedna Petrova kolegyně v USA třeba zarputile pátrala po určitém novodobém mýtu až do jeho patnáctého kolene.
Nicméně i patnáctý vypravěč řekl: „To se stalo někomu jinému a mně o tom člověku vyprávěl můj kamarád.“
Pátračka to v tu chvíli vzdala. Proč? Snad pochopila, že je to jako s anekdotami. Podle vtipné Asimovovy povídky o počítači Vtipálek totiž anekdoty implantují mezi nás Pozemšťany Mimozemšťané, aby lidstvo testovali.
Kdo ví. A z tří set novodobých bájí vykutal jeden vědecký průzkum jen u dvou v základě nějakou knihu nebo film.
A skutečná událost v základě?
Zdá se nám, že jsme ji našli, a pak vždycky zjistíme, že příběh už existoval předtím.
