Michael Crichton (Kmen Andromeda, Jurský park...) zemřel 4.11.2008. Lékař, scenárista, spisovatel zanechal po sobě vynikající knihy, mnohé na pomezí beletrie a skutečnosti.
Říše strachu je o vývoji medialně-politickém mýtu klimatických proměn v neuvěřitelně výnosný business a politický nástroj na ovládnutí společnosti. Vynikající, čtivá kniha 2004) Kniha, která se sice tváří jako beletrie, ale pracuje s reálnými fakty.
Na vědě je cosi podmanivého. Člověk získává tučné výnosy z domněnky na základě nicotné investice v podobě faktů. To napsal Mark Twain (1835-1910) a v této větě je vlastně podstata celé knihy. Část vědy je totiž totálně zneužita ve prospěch mimořádného businessu.
Obsah románu/nerománu:
V Los Angeles má být zahájena Konference o náhlé změně klimatu, kterou pořádá významná ekologická organizace NERF. Akce má celý svět přesvědčit o krajní naléhavosti řešení globálního problému. Přípravy konference naruší podivné chování hlavního sponzora NERF George Mortona: tento americký milionář v jakémsi pomatení mysli zpochybní činnost organizace a odmítne ji nadále finančně podporovat.
Hned nato po zběsilé jízdě autem havaruje, a ač jeho tělo není nalezeno, vše nasvědčuje tomu, že zemřel. Materiály objevené v Mortonově domě dají do pohybu téměř planetární honičku - hrdinové románu se pokoušejí v Antarktidě, na Šalamounových ostrovech, v arizonské poušti i na jiných místech zabránit sérii uměle vyvolaných přírodních katastrof…
Michael Crichton / Říše strachu (State of Fear, 2004)
Ukázka:
Na johannesburském summitu Udržitelná Země na konci roku 2003 tichomořský ostrovní stát Vanutu oznámil, že připravuje žalobu na Agenturu ochrany životního prostředí (EPA) Spojených států amerických kvůli globálnímu oteplování. Vanutu se nachází pouze několik desítek centimetrů nad hladinou moře a osm tisíc jeho obyvatel bylo v nebezpečí, že budou muset opustit své domovy, až v důsledku globálního oteplování hladina světového oceánu stoupne. Spojené státy, hospodářsky nejsilnější země světa, jsou zároveň největším producentem oxidu uhličitého, a tedy největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování.
Americká aktivistická skupina Národní fond environmentálních zdrojů (NERF) vyhlásila, že Vanutu při podávání žaloby, jež bylo naplánováno na léto 2004, podpoří. Proslýchalo se, že zámožný filantrop George Morton, který často financoval environmentální případy, zaplatí vedení soudního sporu ze svého, což ho přijde na osm milionů dolarů. Protože se řízení nakonec mělo odehrát u příznivě nakloněného soudu 9. obvodu v San Francisku, bylo očekáváno se značným zájmem.
Žaloba však nikdy nebyla podána.
Vanutu ani NERF neposkytly žádné oficiální vysvětlení změny původních plánů. Ani po náhlém zmizení George Mortona nepochopitelná lhostejnost ze strany médií nepřispěla k objasnění důvodů, proč žaloba nebyla podána. Teprve na konci roku 2004 několik členů výboru NERF začalo veřejně hovořit o tom, co se uvnitř této organizace dělo. Další informace přidali Mortonovi zaměstnanci a také bývalí společníci právnické firmy Hassle a Black z Los Angeles.
Nyní je tedy jasné, co se kolem vanutské žaloby dělo mezi květnem a říjnem 2004 a proč kvůli tomu v odlehlých částech světa zemřelo tolik lidí.
Los Angeles, 2004
