Podle zatím známých údajů se se zemědělství rozvíj téměř 10 tisíc let. Jeden z hlavních faktorů rozvoje byl fakt, že někde mezi 10 a 12 tisíci lety zmizela v Atlantském oceánu bariéra Golfského proudu a Golfský proud zamířil do západní Evropy. Dlouhé léto Starého světa vytvořilo podmínky pro zemědělství.
Australský geolog Gordon Childe nazval toto období "neolitická revoluce", což rozhodně není přesný, ale bohužel je ustálený termín.
Průměrné tempo ekonomického růstu, obecné, i nejproduktivnější zemědělské ekonomiky nepřesáhlo 0,2-0,4 %. To znamená, že ekonomický vývoj postupoval podle asymptoty, nic se nezměnilo.
Omezovačem růstu byly přirozeně zdroje nebo, jak řekl Karel Marx, přírodní výrobní síly, a jakmile obyvatelstvo konkrétní společnosti překročilo práh možností přírodních výrobních sil, byl zapnut mechanismus krizové samoregulace.
Formy krizové samoregulace probíhaly:
Buď kolonizací, část obyvatelstva se odstěhovala a vytvořila kolonii.
Tak třeba Řekové a jiné národy postupně kolonizovali Středomoří po celá staletí.
Nebo úřady zavedly přísná opatření, které rapidně omezila spotřebu 90 % populace.
V Číně to dělali velmi rádi. To často vedlo k povstáním. Například povstání Rudých obočí a povstání v horách Lü-lin po reformách Wang Manga (45 př. n. l. – 6. října 23). Takové povstání odřízlo krvavou cestou demografický hrb – a dějiny byly jakoby znovu zahájeny.
Nomádské kmeny zase využívaly slabosti zemědělské společnosti, napadli, vyvraždili část populace a usedli jako nová dynastie.
To byl častý případ v arabském světě, i v Číně, protože tam bylo několik dynastií kočovného původu. Poslední dynastií Čching byli polonomádi Mandžuové. (1636–1912)
Existovaly však také mírumilovné samoregulace asymptotických společností.
Například neustálé a institucionalizované tvrdé potlačování heilotů ze strany Sparťanů, omezování jejich počtu a míry jejich spotřeby. (heilóti byla skupina nesvobodných obyvatel z Lakónie a Messénie, části Sparty)
Poněkud dokonalejší byly kastovní systémy „předkolumbovské“ Ameriky a řada společností v Oceánii.
Nejrozvinutější formou je samozřejmě Indie, i když systém kasty a varny není pouze indická záležitost. V Indii byl systém nejrozvinutější, bylo tam sice cca 1000 kast, ale byly tam 4 základní varny.
Varna je společenský stav v kastovním systému rozdělení obyvatelstva Indie, cca od roku 1500 př. n. l.
Bráhmani – nejvyšší vrstva – kněží s privilegovaným postavením ve společnosti
Kšatrijové – kasta bojovníků, panovníků, kteří měli v rukou světskou moc
Vaišjové – kasta obchodníků a statkářů
Šúdrové – nejnižší vrstva – řemeslníci, rolníci, chovatelé dobytka.
Později přibyli Nedotknutelní, nazývaní Páriové.
Džáti neboli kasta je podskupinou varny.
Každý hinduista se narodí do jedné z tisíců společenských skupin – džáti. Předpokládá se, že hinduisté se do určité kasty rodí na základě své minulé karmy.
V kastovně-varnských společnostech se jakýkoli sociální protest velmi rychle změnil v mezikastové konfrontace a nenabyl žádného výrazného rozsahu. A systém fungoval tak úspěšně, že kastovní systém implicitně reprodukovali i jeho odpůrci.
Takový systém i za koloniální Indie, na rozdíl od Číny, obecně rolnická povstání prakticky nezná.
Zatímco v Číně vedla rolnická povstání někdy ke změně dynastií.
Například bohatý rolník Liu Bang se stal zakladatelem dynastie Han, který svrhl dynastii Čchin, která byla v letech 221–206 př. n. l. první císařskou dynastií vládnoucí sjednocené Číně. Byl tak založený centralizovaný byrokratický stát, který s určitými přestávkami trval až do pádu císařství v roce 1912.
Pokud jde o otroctví athénského a římského typu a klasický feudalismus, byly mnohem méně stabilní než asijské asymptotické formy.
Otrokářští politici se museli sjednotit v říše, řešit problémy posílením represivního aparátu.
Feudalismus také poměrně rychle vyčerpal svůj potenciál a během krize dlouhého 16. století se buď vrátil k archaickým formám, jde o druhé vydání nevolnictví, nebo se vrhl do kapitalismu.
A pak na základě kapitalismu, jako prozatímní formy agrárních vztahů, pak proběhla průmyslová revoluce.
Počátkem 15. století skončil v Evropě středověk a začaly časy italské renesance, kdy bankéři severoitalských obchodních republik dosadili svá stvoření na papežský růn a brilantně zakryli krvavý politický chaos a zkaženost.
To způsobilo vzestup tzv. italského humanismu a německé reakce reformace s více než sto lety náboženských válek, které zničily Svatou říši římskou.
A byla to porážka křižáků, morová epidemie a expanze Osmané, kteří dali impuls renesanci, reformaci a novověku - počátek moderní Evropy a celé západní progresivní civilizace od novověku, která trvala asi 360 let a prošla třemi fázemi:
- raný, střední a pozdní novověk.
Pokud geneze kapitalismu skončila v polovině 17. století, raný kapitalismus, manufaktura - do konce 18. století, do 80. let 18. století, pak se vše děje velmi rychle.
Jak poznamenal slavný ekonom Douglas North, „kdyby muž z Athén nebo starověký Říman v roce 1750 skončil v Evropě, pak by mu bylo jasné všechno kromě střelných zbraní, ale kdyby se dostal do Evropy v roce 1850, tento svět by byl už by pro něj bylo naprosto cizí a nepochopitelný.
Od 80. let 18. století skutečně západní, především britská, ekonomika učinila silný průlom a posunula se od asymptoty (přibližování) k exponentu (umocňování)
A exponent setrvačností vydržel až do konce dvacátého století a trvá dodnes, ale slábne. Světová ekonomika, především její současná vlajková loď, americká, se totiž těsně přiblížila asymptotickým 0,2 %.
Proč mohl vzniknout kapitalistický systém?
První věc, která vás upoutá je průmyslová revoluce. Je pravda, že průmyslová revoluce se mohla odehrát pouze ve společnosti, která z hlediska struktury vlastnictví, zejména půdy, přítomnosti určité úrovně bohatství, zájmů vládnoucí třídy, orientace na moře, obchod, sociokulturní charakteristiky, byla skutečně připravena na průmyslovou revoluci a pracoval v jeho směru.
Anglie byla taková společnost, od poloviny 17. století, v 80. letech 18. století jen nabrala na síle.
Exponenciální růst kapitalismu se stal soběstačným a zahrnoval celý severoatlantický svět.
Byl hlavně zaměřen na moře, ne na pevninu, jako euroasijské říše kontinentálního typu, ale na moře a na obchod.
Hlavní faktory růstu byly:
Rozmístění průmyslové revoluce, mimořádná koloniální expanze, prudký nárůst vykořisťování pomocí sociální nerovnosti, silná akumulace kapitálu.
Jak poznamenává Jevgenij Balatskij, tok technologických inovací konce 18. a první poloviny 19. století vedl ke zvýšení poměru kapitálu a práce ve výrobě a ke zvýšení produktivity práce.
Proto tempo ekonomického růstu převyšovalo tempo růstu populace.
Malthus o tom napsal knihu. Je o pasti, která se stala známou jako malthusiánská past.
Britové a s nimi Západ z ní právě vyskočili nejen díky technickým inovacím, jak říkají obhájci kapitalismu, ale také díky celé řadě sociálně represivních opatření.
Takže je zřejmé, že průmyslová revoluce měla svou stinnou stránku.
Tato opatření měla za cíl neutralizovat odvrácenou, stínovou, stranu technického a ekonomického pokroku, zejména během prvních 100 let. co to je?
Balatskij uvádí následující opatření:
1. Odstranění části populace prostřednictvím rozšířeného používání trestu smrti v XVIII-XIX století. Nejprve dodám, že hlavně ve Velké Británii, protože ve Francii a Německu prostě nebyly tak kruté zákony jako ve Velké Británii v 18. století.
2. Likvidace části populace kvůli růstu kriminality, zejména ve viktoriánské Anglii.
3. Zrychlené vymírání populace, nemoci, hlad, přelidnění měst, export odsouzených zločinců do Austrálie.
Mimochodem spolu s kriminálníky odplouvaly i prostitutky, které pak s kriminálníky vytvářely rodiny a základ nového australského společenství.
V koloniích a polokoloniích hovoříme o vyhlazování celých etnických skupin, následuje často rozsáhlá alkoholová a lékařská neutralizace.
4. Známá je tzv. narkotizace Číňanů. Na tom mimochodem vydělala opravdu velké peníze anglická královská rodina v 19. století a také aristokratické finanční rodiny spojené s Východoindickou společností. To je to, co americký aktivita Lyndon LaRouche (1922 – 2019) nazval „Dope, Inc: Britain's Opium War".
Dope, Inc. je kniha poprvé publikovaná LaRouchem v roce 1978, s podtitulem „Britská opiová válka proti světu“ obsahuje přetisky studie z časopisu Executive Intelligence Review , analyzující rozsah a velikost mezinárodního nelegálního obchodu s drogami známého jako Dope, Inc. .
Poslední vydání začíná LaRouchem navrženou nadnárodní strategií z roku 1985 proti obchodu s drogami na západní polokouli, která byla představena v Mexico City v roce 1985, ale nikdy nebyla údajně implementována. Rovněž hodnotí drogové války vedené USA z Afghánistánu proti Rusku a dnešní Evropě.
Book https://www.amazon.com/Dope-Inc-Britains-Opium-Against/dp/1615772847
Tato antisociální a protilidská opatření umožnila kapitálovému systému oddálit pokles na dlouhou dobu.
Jenže Gaussova křivka běží a nic není navždy.
Andrej Fursov 1.8. 2023,
Překlad a doplnění / redakce Čítárny.com
