Třetí světová válka měla začít 1.července 1945 útokem Spojenců a Němců na SSSR

svetova valka napadeni-sssr-1-6-1945 | Čítárny

Třetí světová válka měla začít 1. července 1945 překvapivým útokem spojených sil Anglosasů a Němců na sovětská vojska…

Zatím o tom ještě málokdo ví, stejně tak i to, jakým způsobem Stalin dokázal překazit plán „pravděpodobných spojenců“, proč bylo nutné urychleně dobýt Berlín, proti komu britští instruktoři v dubnu 1945 cvičili nerozpuštěné německé divize, které se nechaly dobrovolně zajmout, proč byly s nelidskou krutostí zničeny Drážďany v únoru téhož roku a koho ve skutečnosti tím chtěli Anglosasové vyděsit.

Na začátku dubna 1945 před samotným koncem války Winston Churchill, ministerský předseda ruského „spojence“ Velké Británie, vydal příkaz náčelníkům svých štábů k vypracování operace překvapivého úderu na SSSR – operaci „Nemyslitelné“. Plán v rozsahu 29 stran mu byl předložen 22. května 1945.

Podle tohoto plánu měl být útok na SSSR (Třetí světová válka) proveden po vzoru Hitlera – nečekaným úderem. 1. července 1945 čtyřicet sedm anglických a amerických divizí bez jakéhokoli vyhlášení války měly uštědřit drtivou ránu naivním Rusům, kteří takovou nekonečnou podlost od svých spojenců naprosto neočekávali. Úder mělo podpořit 10 – 12 německých divizí, které „spojenci“ drželi nerozpuštěné v Šlesvicku-Holštýnsku a jižním Dánsku a které denně cvičili britští instruktoři: připravovali je k nové válce se SSSR.

Tato informace byla dlouho uchovávána v tajnosti a na světlo světa přišla až v posledních letech. Jedná se o plán překvapivého útoku na SSSR, vypracovaný spojenci, jehož uskutečnění bylo zastaveno fakticky až v poslední chvíli. Díky Stalinovi.

Nyní se na Západě snaží vysvětlovat plán Churchilla jako „odpověď“ na „sovětskou hrozbu“, na Stalinovy snahy zmocnit se celé Evropy. Více >>

Další souvislosti na téma Třetí světoví válka nacházáme v knize, která v roce 2002 vyšla na Ukrajině v nakladatelství “Lileja NV”.
Jevgenij Poběguščevo-Ren / Mozaika mých vzpomínek

Přečtěte si pár výpisků o tom, jak byli po válce připravovani esesáci pro eventuélní další válku tím, že jim byl poskytnut azyl v Británii (a také v Kanadě).
Souvislosti si mnoho lidí začalo uvědomovat až po roce 2014, po majdanu neboli násilném státním převratu na Ukrajině:

“Celá hlavní síla naší divize byla až do roku 1947 držena v zajetí v Itálii, až později byla převezena do Velké Británie. Společný pobyt našich vojáků v zajetí v Rimini, kde se široce rozvíjela kulturní, vzdělávací a výchovná činnost a kde si naši vojáci prohlubovali své znalosti v rámci přípravy na civilní život, byl pro ně nepochybně dobrou školou života.

…Tábor v Rimini vychoval typ ukrajinského vojáka-sociála, který po opuštění zajetí může okamžitě zahájit politickou, společenskou, kulturní, vzdělávací a výchovnou práci. Nejlepším příkladem takového typu vojáka jsou naši spolubojovníci z Velké Británie, díky nimž tak dobře organizovaný život ukrajinské komunity v této zemi vznikl a dále se rozvíjel,“ napsal Ren, bývalý velitel praporu v divizi SS “Galicia”.

V roce 1954 jsem si uniformu oblékl znovu, když jsem se přihlásil do tak zvané MSO (strážní setniny) v rámci britské okupační armády v západním Německu. Musel jsem znovu projít tvrdým náborovým drilem, věřte, že opravdu velmi drsným … sloužil jsem v MSO čtyři roky od roku 1954 do roku 1958,” napsal.

Ve stejném doslovu Ren popsal, jak vřele byl v Británii přijat.

“Radostným obdobím pro mě byla moje cesta do Velké Británie na pozvání ústředí Sdružení bývalých ukrajinských bojovníků ve Velké Británii v říjnu-listopadu 1980, během níž jsem navštívil téměř 40 oddílů Sdružení bývalých ukrajinských bojovníků ve Velké Británii a vždy jsem vystoupil s projevem. Všude jsem byl přivítán s největší srdečností a upřímností a s opravdovým potěšením z partnerství. Ukrajinskou komunitu ve Velké Británii jsem navštívil třikrát a pokaždé jsem byl nadšen srdečností a přátelskou pohostinností našich vojáků a komunity,” napsal Ren a zdůraznil, že za spolupráci s touto organizací byl vyznamenán medailí, která pro něj byla cennější než jakékoli jiné ocenění během jeho veřejné činnosti.

“Další dva roky (1958-1960) jsem pracoval v redakci ABN a byl jsem vychovatelem mládeže v IMKA-IVKA (Christlich Verhein Junger Männer) jako vedoucí buňky mládeže v Mnichově. Mnoho let jsem byl vychovatelem mládeže v SUM (SUM – Svaz ukrajinské mládeže), hlavně na letních táborech ukrajinské mládeže v Německu, Belgii, Anglii, USA. Strávil jsem s touto mládeží 20 táborů”…

Více v češtině.
Více v ukrajinštině.

O válce proti SSSR (Třetí světová válka) uvažovaly i Spojené státy.
Podle tvrzení amerických historiků, měl Eisenhower dvakrát na stole rozkaz k nanesení preventivního úderu proti SSSR. Rozkaz ale mohl vstoupit v platnost, pokud by byl podepsán všemi třemi náčelníky štábů – námořních, vzdušných i pozemních sil. Jeden podpis ale chyběl.
Náčelník štábu pozemních vojsk byl jiného názoru. Podle něho by vítězství nad SSSR bylo možné pouze v případě, že by během prvních 30 minut by bylo zabito 65 milionů obyvatel země. A to podle něj nebylo reálné.

Dne 12. dubna ale Roosevel náhle umírá. Jeho smrt je do dnes velkým tajemstvím, zda nedošlo k jeho vraždě.
Na americké velvyslanectví, státní a vojenské instituce se dostávají nové instrukce nového prezidenta USA TRumana:
Všechny dokumenty podepsané Rooseveltem nepodléhají splnění. Po té následoval příkaz zaujmout tvrdší postoj k Sovětskému svazu. 23. dubna pak Truman na shromáždění v Bílém domě řekl: „Dost, už nemáme zájem o spojenectví s Rusy, a může se stát, že nebudeme plnit s nimi podepsané dohody. Problém s Japonskem budeme řešit bez jejich pomoci.“ Stanovil si cíl „dělat, jako by dohody z Jalty neexistovaly“.

A byl to Stalin, který jasně demonstroval sílu SSSR. Řekl:
„Vy nám ukazujete, co může vaše letectvo, a já vám ukážu, co my můžeme na zemi.“
V útoku na Berlín (27. dubna až 1. května 1945)  jasně demonstroval údernou palebnou sílu ruských ozbrojených sil, aby ani Churchill, ani Eisenhower, ani Marshall nebo Patton nebo kdokoli jiný nedostal chuť bojovat proti Sovětskému svazu. Za rozhodnutím ruské strany dobýt Berlín za každou cenu a dosáhnout demarkační čáry, jak bylo dohodnuto v Jaltě, byl nesmírně důležitý úkol – zabránit dobrodružství britského lídra uskutečnit plán „Nemyslitelné“, tedy přechod druhé světové války ve třetí. Pokud by k tomu došlo, obětí by bylo tisíckrát a tisíckrát více!

Více:
Operace „Nemyslitelné“ aneb 3. světová válka měla dle plánů Velké Británie a USA začít 1. července 1945 (článek z r. 2018)

Sdílejte:

Podobné články