Už jsme představili autorku Věru Provazníkovou (1947 - 2023) jako básnířku, jako malířku, jako autorku píšící pro děti a mládež. Tentokrát rádi uvádíme ukázku z její dramatické tvorby, kterou píše jak pro děti, tak pro dospělé. Méně známá je však ta pro dospělé…
V jedné své pohádce pro dospělé autorka ústy hrdiny říká:
„Jen taková krása, jež neví o své kráse, jen taková krása kráse podobá se.“
Myslím, že se to hodí i pro následující poetický úryvek.
Ukázka:
Dialog dvou hlavních postav (Brighelly a Isabelly) před závěrem původní hry Věry Provazníkové: AMOROSI aneb Milostníci
Brighella
Nezoufejte si, krásná Isabello… Poplačte si, to ano – jen se nevracejte!
Návraty… to jsou obřadné tance vdov a starých panen, které se chtějí líbit vlastním vzpomínkám.Vy tančete svůj tanec kolombíny vždy v nových střevíčkách! Ó – smím prosit?
/v tanci/
Rozmarný je strom lásky jako svět…
Jak vane vítr – tu tam spadne list…
Však to už žasne rozkošnický květ
co ve větvích je nelíbaných míst…Isabella /přeruší tanec/ Šetřte si na jindy svůj duchaplný vtip!
Brighella
Zlobíte se, má sladká Isabello?Isabella /vzlykne/
Snad to tak bude pro nás všechny líp,
když za bolestí duše půjde i mé tělo.
Vždyť Pierre je mrtev – Trivalin bídně pad…
vše skončilo. – Tak nač tu ještě být?
Má se mi osud dál jen vysmívat?
Bída se mísí s nudou… Není o čem snít –Brighella
Snít? Zas jen snit? Což nebylo snů dost?
Nač vzývat sen jak nejistého boha,
když se k nám vroucně modlí skutečnost?
Chcete snad říct, že všechen med vašeho srdce
vybraly ty dvě vosy?
Já vám ho dodám sud!
Hle – zbožňuje vás kdosi…Isabella
Jak krutý žert! Jaká lež milosrdná!
Proč bráníte mi, abych pila do dna
to hořké víno, co mi lije žal?Brighella /k divákům/
Hle žena! Jak si nerozumí!
Jablko Evy sušit do křížal?Isabella
Co jste to vlastně povídal?
Kdosi mě zbožňuje!
Kdo je asi ten KDOSI?!Brighella
Patrně cizinec. Už to, že plášť vždy nosí…Isabella
Říkáte plášť?Brighella
Je v něm tak zahalen, že nelze poznat tvář…Isabella
Lze tedy tušit jen –Brighella /stranou/
Naznačit pouze! To ženu nejvíc těší.
Na prázdný věšák lépe se vždy věší –Isabella
Je mladý – myslíte?Brighella
Už z kroku soudil bych – je to muž. Žádný hoch.
Vysoký, statný…Isabella
Och! Nosí meč?Brighella
Ovšem!Isabella
Ták! Pán je tedy rváč!Brighella
Neřek bych…Isabella
Že má meč – to jste řek!Brighella
Bůhví nač.Isabella
Jistě jím v pranicích uštědřil na sta ran.Brighella
Verši je počmárán jeho meč z obou stran…Isabella
Potom je básník! Rytíř! A s duchem navíc!
Je asi zkušený! Nebo je ještě panic?
Miloval, myslíte, v životě mnoho žen?Brighella
Z jeho gest soudil bych, že s nimi tančil jen…Isabella
Ó ne! Jak koketní! Nebo už v mládí zpych?Brighella
Rozhodně je to muž zralých let. Žádný mnich.Isabella Ó!
Brighella
Chci říct – jistě už poznal tak trochu tenhle svět.
Možná, že cestou k vám si utrh sem tam květ…
však pouze přivoněl z jinošské plachosti.
Jemnost a síla! Hle – jaké dvě přednosti!
Teprv když spolu jdou, vytváří pravý typ!
Škoda, že za noci nebývá vidět líp!Isabella
To jste ho neviděl nikdy za světla dne?
Zrána – či v podvečer?Brighella
Lituji, ale ne.
Věřte – i ve mně pokouší zvědavost svým zjevem tajemným…
Skutečně – zvláštní host…Isabella K čemu ta odmlka? Tak pokračujte! Honem!
Brighella
Noc co noc sedává v zahradě pod balkónem –Isabella
Ach – jaká smělost! Trivalin tak vědět!
A to tam do rána vydrží jen tak sedět?Brighella
Zdá se vám, že svou noc zbytečně promarnil?
Podobně lovec, nechce-li minout cíl,
napne svůj pohled jak luk v ona místa,
odkud má vyjít laň… Pak dozajista
svoji laň nemine –Isabella
Ach – mlčte raději…Brighella
Jeho noc je plná hvězd třpytných nadějí –
Zdá se, že ví, co chce.Isabella Ach!
Brighella
Omdléváte málem…!Isabella
Mluvíte o princi, jako by už byl králem!
Dosud mě žádná z těch jeho střel nezasáhla.Brighella
A přece vám úzkost jak závoj s tváře stáhla veškerý ruměnec!Isabella Ach…!
Brighella
Jak jste pobledla!
/šeptne jí do ucha/ On je ten, s nímž byste celý svět podvedla!Isabella
Ne – to je příliš! Řekl jste – celý svět?Brighella
Zdá se, že v něm je vše. Mladý list, plod i květ…
milenec, básník i filosof… dobrodruh…Isabella
Nechci ho poznat! Ne!Brighella
Zlomil by ten váš kruh,
v kterém už, má drahá, tak dlouho bloudíte –Isabella
Mlčte – jste čaroděj – z duše mi mluvíte…!Brighella
Nuže nač váhat? Odhoďte staré stesky!Isabella
Počkejte přece – A co když není hezký?Brighella
Hezký? To není.Isabella Hmmm…
Brighella
Na to je příliš krásný!Isabella
Ó, smilování! Pak slunce, dnes už zhasni –
ať už je tady noc... a s ní, Bože – i on!Brighella
Pod rouchem milostná vyjdete na balkón –Isabella
Odtud ho spatřím pak!Brighella
A jeho touha vás…
Noc vzlétne jako pták…Isabella A s ním i jeho hlas –
Pak děj se cokoli –Brighella
Vše máte ve své moci!
Až luna kouzelná ze stříbra čaromoci
prsteny lásce ulije –Isabella
Už neříkejte nic – a raděj sbohem – Sbohem…Brighella
Dobrou noc! – Julie…
