V knize Rút se vypráví o setkání Bóaze, rodáka z Betléma, s Rút, cizinkou z moábské země.
Na začátku příběhu přichází Ruth o svého manžela. Bez muže následuje svou tchyni do oblasti Betléma, aby se začlenila do izraelského lidu a připoutat se k Bohu.
Po přestěhování se Ruth setkává s Bóazem. Ten, jako majitel polí vidí, že Ruth sbírá zbytek úrody na jeho polích a hledá jídlo. Doma se Ruth od své tchyně dozvídá, že Boaz je příbuzný Elimelecha. Podle židovského zvyku má „právo vykoupení“, to znamená, že se může oženit s manželkou některého ze svých příbuzných, aby zplodil potomstvo.
Ruth skutečně stráví noc pod jeho "pláštěm". Pak mu nabídne mu sňatek s tím, že nechává volbu zcela na něm.
Poté, co svým způsobem lstivě vyřeší právní problém, Bóaz si vezme Ruth za manželku. Její víra a věrnost umožnily toto spojení. Jejich vzájemný respekt umožňuje překonat všechny společenské překážky. Jejich spojení je požehnáno Bohem, který jim dává syna Obeda, dědečka krále Davida. Rut a Boaz tak zaujímají své místo v Kristově genealogii.
Básnířka, malířka a spisovatelka Věra Provazníková (17.1. 1947 - 5.1. 2023) na toto téma napsala výjimečnou báseň.
Ilustrace Bohuslav Reynek: Ruth a Booz
Ruth a Booz
Věra ProvazníkováCo oni mají - čím se modlí stoh
a pokleká tráva - nemá než jeUž ohnuli pramen v němém úsilí
a drží pohár přímo na ráněUž - prořezání stříbrem -
zlatě se zajizviliUž jim vítr do očí vmetl
písek zrn
Už postavili klas,
rozváli bláznovu mouku
a s dlaněmi na sobě čekají
až se upeče chléb -Už poznali trvání i déšť
i věrnost šípů
které se chvějí v luku nemožného...Kraj si navléká dva prsteny
na pravici tmyOheň si lehá - popel stává
Soumrak se prodírá trním
a unáší i slunce
menší než krůpěj únavy
na čele Booze...Keř vzpomínek se ježí
a vítr rozhoupá bolavé šípky -Jen na krok snu bylo by k Ruth,
ale spánek nepřichází.Vždyť Ruth - ukrytá jako plamen
v slámě,
svírá kohouta bděníA jak poplašně ji v prstech bije
kohoutí krev,
nepoznává se s hodinou...
