Milerovou nejznámější kreslenou postavičku známe jako Krtka nebo Krtečka, v Německu jako Maulwurf, v anglicky mluvících zemích jako Mole. Milují ho všude, kam se dokope a to už od roku 1956, kdy ho jeho táta Zdeněk Miler vymyslel.
V roce 1956 chystal Zdeněk Miler (1921-2011) naučnou pohádku o oblékání a dlouho si nemohl vybavit, čím začít.
Tenkrát se procházel v lesích u Kladna, zakopl o krtinu a dostal nápad. Vznikl tak legendární kreslený film Jak krtek ke kalhotkám přišel. Na filmovém festivalu v Benátkách následujícího roku si přivezl hned dvě hlavní ceny.
I další díly byly bez komentáře a tak druhý díl Krtek a autíčko (1963) jen potvrdil, že Miler stvořil kreslený fenomén stejný jako za mořem Disney. Málokdo ale ví, že zvuky a tenké hlásky ve filmech vydávají jeho malé dcerky.
V průběhu přibývajících let doznala změn i podoba hlavního hrdiny a jeho přátel: myšky, ježka, zajíce a žabky.
Přesně v duchu postaviček Disnye, zkrátil Miler krtečkovi čumák a hlavu i oči zvětšil tak, že zvířátko proporčně připomíná malé dítě. V tom triku je totiž ukryto hlavní kouzlo oblíbenosti. Lidem se podvědomě líbí proporce, které připomínají malé dítě.
Příběhy o Krtečkovi zpracovával Miler podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů /Josef Menzel, Eduard Petiška, J. A. Novotný, Hana Doskočilová, Josef Brukner, Ivan Klíma, Jiří Žáček/.
V Japonsku je český krteček velmi oblíbený. Krtka do japonštiny přeložila Yuko Kimura.
Zdeněk Miler byl vždy velký dříč. Pracoval často i 18 hodin denně, ale mnoho lidí vám potvrdí, že když práce se spojí ze zábavou, čas není rozhodující.
Dnes ma Zdeněk Miler na kontě 70 filmů, ale s Krtkem je jich asi padesát. Posledním je zatím Krtek a žabka z roku 2002. Vznikly také večerníčkové série O krtkovi a Krtkova dobrodružství. Diváci zatím znají celkem čtyřicet krátkých snímků a i tři půlhodinové filmy: Krtek ve městě (1982), Krtek ve snu (1984) a Krtek filmová hvězda (1988).
K tomu přidejte už těžko spočitatelný počet ilustrací a knih na celém světě, kterých je na stovky.
