Potulky knihami a časem byl a doufám, že je stále oblíbený pořad Českého rozhlasu Antonína Přidala (1935 – 2017). Poutavě a přímo vášnivě v něm vypráví příběhy knih, autorů, příběhy světové i české literatury.
Témata vybírá jak z oblasti fiktivního vyprávění, např. Perníková chaloupka nebo Pilát, až po zřejmá historická fakta, i když dnes už téměř zapomenutá jako např. Petrarkův výstup na Mont Ventoux v Provence, zkáza Lisabonu v 18. století, Shakespearova smrt. Potěší vás ale i "skutečné toulky", jako například v Paříží s Anatolem Francem apod.
Pokud máte chuť si vyslechnout vyprávění o kouzlu slov, půvabu češtiny a knih, pak Antonín Přidal je rozhodně tím pravým. Koneckonců možná ho znáte z rozhlasu, kde měl dlouhý čas pořad se stejným názvem a z kterého asi třetinu všech svých zamyšlení svázal do této jedinečné knihy.
Antonín Přidal byl spisovatel, básník, publicista, a především vynikající překladatel
Narodil se v Prostějově, po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti vystudoval na Filozofické fakultě MU anglistiku a hispanistiku.
V 60. letech začal pracovat v literárně-dramatické redakci Československého rozhlasu, kde připravoval například populárně naučné cykly Malá škola poezie či Potulky knihami a hudbou.
Z rozhlasu musel z politických důvodů odejít po roce 1968. Hlavním důvodem byl zřejmě pořád mystifikačních rozhovorů s mužem zvaným pan Hlava.
Přidal o tom píše:
"To byl sebestředný dogmatik lidového typu, který byl ochoten vzít všechno na sebe, všechno na svou hlavu, všechno dokázal vysvětlit. Samozřejmě někteří funkcionáři se v něm poznali, někdo to pak dokonce uváděl jako jeden z pádných důvodů proti mně..."
Jeho vynikající překlady potom vycházely často pod cizím jménem a patřily k vyhledávaným knihám a dodnes jsou žádané jeho překlady mnoha autorů. Např. Gilberta Keitha Chesterton, Davida Lodgeho, Isaaca Bashevise Singera či Johna Updika. Také převody nonsensových básní Edwarda Leara (Kniha třesků a plesků a Velká kniha nesmyslů) či humoristického románu Lea Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád, kde exceloval zcela mimořádně.
Přidal Antonín / Potulky knihami a časem / Karolinum, 2011.
Ukázka:
Z knih, ke kterým jsme se zatoulali, snad přece jen vyplývá několik „protože“ k počátečnímu „proč“. Mezi vrcholy hor bývá lidem krásně, protože pro jedny jsou chrámem, pro druhé útočištěm, pro třetí obrazem svobody, pro čtvrté zhuštěnou energií věků, pro páté příkladem vznešenosti a nekonečna, pro šesté momentem pomíjivosti a pro sedmé- zážitkem, o kterém se nemluví. To, že vysoké hory berou leckomu řeč, je taky hodnota. Málo se tam tlachá. Protože nás nerozptylují řečí, vedou naše oči a naši mysl nezvyklými směry. Pozvedají nás nad samozřejmé.
