Fotka, kterou jsme zde zveřejnili, má velkou historickou cenu. Viktor Fichl je na své terase v Jeruzalémě v době, kdy poprvé přiznal, že má v šupliku i knížky pro děti. A tak se stalo, že paní Stáňa Zábrodská a Gabina Dubská (dcera ilustrátorky) přivezly do Čech poprvé rukopisy knih Říkali mu Sefi a Hrajeme si na sto věcí, které pak vyšly v Albatrosu.
Později se dal přemluvit a v Olympii vydal knihu Modrý kolotoč (s ilustracemi Petra Poše, který za ně získal Zlatou stuhu), a předtím ještě vyšla kniha pro mládež Strýček Bosko, kterou vydal Atlantis.
Ve svých vzpomínkách, které navyprávěl Viktor Fischl, pro Český rozhlas, ale o knížkách pro děti taktně mlčí. Kdoví proč?
Ten kohout, který je v pozadí je symbolem Fischlova velkého sběratelského nadšení.
Velmi náruživě sbíral kohouty. Jakékoli. Dokonce při jedné ze svých posledních návštěv v Praze obdivoval v pracovně Karla Čapka velkého porcelánového kohouta, který se později nešťastně rozbil. Tu návštěvu hezky okomentovala paní Anna Langerová, manželka Františka Langera (v té době již měla pár let přes devadesátku a Viktor Fischl kolem 88). Viktor Fischl si totiž sedl křesla, ve kterém u Karla Čapka sedával T. G. Masaryk. Když to na fotce paní Langerová viděla, pravila: "No, co si to ten cucák dovolil, do toho křesla se přece po TGM nesedá!"
Sběratelem kohoutů se stal Viktor Fischl náhodou.
Inspiroval ho jeho kamarád Langer svými těžítky a velbloudy. Prvního kohouta dostal v Polsku, když tam působil jako vyslanec státu Israel. Jak příznačné pro autora knihy Kuropění. Kohouty měl ze všech možných materiálů, ale také na grafikách a obrazech. Několik jich dostal i od přítele Kristoforiho.
Měl však radost i z úplně obyčejných.
Jeho paní Stela si vždy jen povzdychla, když hovořil o své sbírce, neboť na ní pečlivě otírala prach a sbírku udržovala v bezvadné čistotě. Ale jejich vztah byl opravdu mimořádný a Viktor Fischl často a věřím, že i s patřičnou hrdostí připomínal, že Stela znamená hvězda. A ona jeho hvězdou určitě byla.
Viktor Fischl (1912 - 2006)
Vystudoval práva na UK v Praze, pracoval jako novinář, za války žil v exilu v Anglii, kde byl spolupracovníkem Jana Masaryka. Po únoru 1948 odešel do Izraele, věnoval se diplomacii. V Izraeli také přijal jméno Avigdor Dagan.
Mezi jeho přátele patřili např. František Langer s jeho ženou Annou nebo malíř Jan Kristofori.
Psal převážně česky a jeho nedotčená krásná čeština i po dlouhodobém životě mimo české území je skutečně lahůdkou pro čtenáře. V pozdějších letech, kdy už měl velmi slabý zrak, mu velkou oporou byla jako vždy jeho žena Stela.
Přečtěte si!!
Nezapomenutelné jsou jeho vzpomínkové knihy Zátiší s houpacím koněm, Žlutý dům nebo opravdu jedinečná povídková kniha Kafka v Jeruzalémě. Strýček Bosko, Modrý kolotoč. Jedním slovem, knihy od Viktora Fischla umí nejen pohladit po duši.
Viktor Fischl. Dvorní šašci patří k mistrovským knihám velkého vypravěče
