Dante Alighieri, všeobecně známý jako jeden z největších básníků všech epoch a škol literatury, nám zanechal mimořádné svědectví civilizace západního středověku.
Itálie vděčí Dante Alighierimu za jeho důmyslnou volbu přijmout italskou lidovou mluvu v době, kdy latina byla stále standardem literární tvorby.
Dante vymodeloval italský jazyk a přizpůsobil jej potřebám literárního psaní, čímž výrazně ovlivnil formování italského jazyka, kterým se dnes mluví. Díky jeho pozoruhodnému úspěchu - za který je náležitě uznáván jako «otec italského jazyka» - je jeho Božská komedie jediným středověkým mistrovským dílem, které je stále čitelné v původní verzi bez překladu.
Božská komedie zobrazuje cestu hledání Boha.
Nejprve nás vede Virgilus, poté Beatrice a v poslední fázi jeho pátrání svatý Bernard, který ho vede do blažené ráje.
Během svých zkoušek prochází Dante Alighieri třemi říšemi posmrtného života:
Peklem, místem věčného utrpení, kde hříšníci dostávají odplatu za své činy.
Očistcem, kde kajícní hříšníci napravují své hříchy a očisťují se.
Nakonec vystoupal do samotného nebe, kam se dostanou požehnané duše spolu se svatými a všemi bytostmi, které si zaslouží blaženost Božího požehnání.
Ukázka devíti verší je patrně nejslavnější část jeho díla.
Jedná se o nápis nad branou, kterou se vstupuje do Pekla.
Mnou prochází se k sídlu vyhoštěnců,
mnou prochází se do věčného bolu,
mnou prochází se k říši zatracenců,
pán spravedlnost dal mi do úkolu.
Mne zbudovala s boží všemocností
nejvyšší moudrost s první láskou spolu.
Dříve než já, jež trvám od věčnosti
nebylo nic, co taktéž věčným není.
Kdo vchází mnou ať naděje se zhostí!
(novější verze překladu, překlad Otto František Babler)
Úspěšný středověký bestseller v rukopisu a tištěných kopiích.
Božská komedie si okamžitě získala široké publikum, což dokazuje šíření více než 2 000 rukopisných kopií před rokem 1480, kdy šíření technologie tisku radikálně změnilo způsob čtení a rozvržení textů. Z těchto rukopisů, často opatřených glosy, poznámkami nebo rozšířenými komentáři, a někdy s cenným ikonografickým prostředím, jich dnes zbylo asi 800: zbytek je ztracen spolu s Danteho autogramy.
Taková obrovská textová tradice způsobila vážné problémy ve snaze filologicky obnovit původní čtení. To bylo způsobeno tím, že každý, kdo kopíroval text, dělal své vlastní chyby, které se následně opakovaly a bohužel zhoršovaly další vydání.
Tato kniha se snaží tyto chyby napravit. Základem bylo benátské vydání z roku 1491 od Pietra Piasi.
Kniha vyšla 1491. Jedná se o velké folio (315 x 212) mm.), s velkým okrajem stránky, který obsahuje text básně „pozměněný“ Pietrem da Figinem (dominikánským učencem ze 14. století) a nedávným komentářem Cristofora Landina (Florencie 1481).
Celkem bylo 13 vydání během 19 let.
Výzdoba knihy - připisovaná Antoniovi Grifovi (Benátky, přibližně 1430–1510) - byla provedena krátce po tisku.
Originál koupil v roce 1927 tehdejší italský ministr školství Pietro Fedele zastupující italskou vládu a následně nabídl Casa di Dante v Římě. V prestižní knihovně zůstává dodnes jako nejcennější kniha.
Zdroj:
https://www.facsimilefinder.com/facsimiles/dante-divina-commedia-facsimile
