Francois Villon a Karel Kryl. Mimořádně významnou nahrávku kdysi pořídil fonoamatér Hugo Kratoška v první polovině 70. let minulého století v německé emigraci. Karel Kryl na něm recituje rozsáhlý výběr z villonovských překladů Otokara Fischera.
Můžeme se jen domnívat, že takhle podobně je recitoval už o několik let dříve, když začínal jako typický představitel hnutí divadel malých forem. V roce 1966 totiž jako jeden ze svých prvních scénických počinů nastudoval společně s Václavem Duškem v Teplickém Divadélku na zámku pásmo Dražba na Villona. Poté se ale v rychlém sledu stalo mnoho věcí: ze začínajícího chlapce s kytarou, který ani nevěděl, co je to "protestsong", se náhle stal umělecký protagonista československého osmašedesátého roku - a vzápětí emigrant. Vlastně exulant, jak sám zdůrazňoval.
Nově vyčištěná a poprvé veřejně prezentovaná nahrávka Hugo Kratošky zachycuje Karla Kryla ve vrcholné formě. Některé drobné technické vady snímku jen ještě podtrhují autenticitu nahrávky.
Francois Villon Karla Kryla
DOPORUČUJEME KNIHY:
Jean Teulé / Já, Francois Villon
Suarés André / Francois Villon
Jsou básníci, kteří žijí jednak svými nestárnoucími verši, jednak jako mýtus.
To je bezpochyby případ francouzského básníka Françoise Villona, jehož si zásluhou brilantních překladů Otokara Fischera také česká literatura takřka přisvojila s láskou nemenší, než s jakou ho kdysi osvojil jeho vzácný pěstoun Guillaume Villon, vzdělaný kaplan kostela Saint-Bénoît-le-Bétourné, a přijali všichni prokletí 19. století.
Villonovy verše navíc ožily ještě v Baladě z hadrů V+W a vryly se do českého povědomí už definitivně.
Pařížský rodák, jehož verši vrcholí francouzský literární středověk, jako by se v Čechách znovu narodil v první polovině 20. století a dodnes promlouvá k novým generacím čtenářů vzácně blízkou řečí, v níž se mísí úsměv, úsměšek, posměch, výsměch a bolestný škleb.
Čí humor bychom už měli nazývat šibeničním, ne-li žerty toho, kdo skutečně o vlásek unikl šibenici, toho, kdo s titulem univerzitního magistra svobodných umění sklouzl mezi tuláky a zločinecké podsvětí, toho, kdo dokáže mísit bravurní básnickou formu vysoké dvorské poezie s obhroublým obsahem a zločineckou hantýrkou a metafyzickou úzkost s takřka romantickou vzpourou?
Úvodní studii, životopis a ediční poznámky napsal Jozef Felix.
