Kniha mlčení – texty staré Číny vyšla konečně v úplné podobě antologie staré čínské poezie a myšlení. Knihu mlčení sestavil a přeložil Oldřich Král a vyšla už v roce 1971. Je reedicí antologie filosofických, magických, básnických, ale i intimních textů, která vznikala ve druhé polovině 60. let minulého století na výzvu tehdejšího Klubu přátel poezie.
Kdeže ty časy jsou, kdy stát podporoval i poezii, která měla daleko víc prostoru na propagaci, než je tomu dnes, v tzv. rozvinuté konzumní společnosti.
Texty jsou velmi staré, nejstarší pocházejí pravděpodobně i z 2. tisíciletí př.n.l.
Sinolog a překladatel Oldřich Král se tehdy pokusil žánrově pestrou ilustrovanou antologií uvést českého čtenáře čínské poezie do té krajiny za krajinou, do toho obrazu za obrazem, do toho světa za slovem. Tak vznikaly i autorovy první překlady z Knihy proměn, ze Starého Mistra a Mistra Čuanga, překlady básní mnicha Chan-šana, úryvek slavného malířského eseje Mnicha Okurky (17. století) vedle úplného překladu nejstarší básnické poetiky Lu Ťiovy (3. století) a první verze českého překladu poetologické poemy 24 starých básní o dvaceti čtyřech vlastnostech básnických z 10. století.
Kniha vyšla v roce 1971 kvůli cenzurním zásahům pod názvem Tao – texty staré Číny. Původní zamýšlené jméno však zůstalo nedopatřením zachováno na mikrodesce, která byla součástí většiny nákladu. Nahrávka, na níž autorovy překlady čínských filosofů a básníků čtou skuteční mistři slova jako Jan Werich, Radovan Lukavský, Václav Voska a Josef Kemr, je znovu součástí naší reedice.
Knize tehdy vtiskl nezapomenutelnou tvář typograf Oldřich Hlavsa. Reedice Galerie Zdeněk Sklenář v podání vynikajícího grafika Zdeňka Zieglera chce být tvořivou poctou tomu prvnímu vydání, všem jeho tvůrcům, kteří je tenkrát navzdory nepřátelským okolnostem podrželi a dovedli do konce.
Kniha mlčení. Texty staré Číny / Oldřich Král / Vydala Galerie Zdeněk Sklenář, 2015
Ukázky...
Dao, co se dá povědět, už není to Dao.
Jméno, co se dá jmenovat, už není to jméno.
Bezejmenné je počátkem nebe a země,
pojmenované je matkou všech věcí.
Nahlédneme do jeho tajemství, když o ně
nestojíme, zhlédneme jen jeho vnějšek, když se
po něm pídíme. To obojí ze stejného vychází,
leč různě se nazývá. Shodně je nazvem
hlubinou prvopočátku. Tento prvopočátek
prvopočátku je bránou k veškerým tajemstvím.
(Oldřich Král)
