Josef Škvorecký (1924 - 2012) se svou manželkou, spisovatelkou a herečkou Zdenou Salivarovou založil v roce 1971 legendární nakladatelství 68 Publishers. Během následujících dvou desetiletích publikovali zakázáné české a slovenské knihy a stali se jediným zdrojem nezávislé československé literární činnosti většiny zakázaných autorů až do roku 1989.
Pan Škvorecký byl také plodný spisovatel a básník, jehož vlastní knihy byly po dlouhou dobu zakázány v socialistickém Československu. V Čechách byl časopiseckým a nakladatelským redaktorem, v Torontu přednášel anglistiku, českou literaturu a tvůrčí psaní.
Debutoval románem Zbabělci, ve kterém se poprvé objevila autobiografická postava Dannyho Smiřického, známá z dalších jeho knih jako např. Konec nylonového věku, Mirákl, Prima sezóna, Příběh inženýra lidských duší, Dvě vraždy v mém dvojím životě.
Nejvíc je bohužel známý svým románem i filmem Tankový prapor. Z tohoto veskrze lidského příběhu o lidech, kteří jsou násilně vlečení režimem nakonec Vít Olmer udělal trapnou filmovou karikaturu, která s původním literárním dílem nemá mnoho společného.
Byl známý svými detektivkami např., Smutek poručíka Borůvky, Hříchy po pátera Knoxe, Konec poručíka Borůvky, Návrat poručíka Borůvky.
Za svou literární a práci pro společnost byl mnohokrát oceňovaný, ale také nedoceňovaný. Lidská závist je prostě všude. Proč nikdy nedostal Nobelovou cenu je pro mne velkou záhadou. Na světě je málo tak skromných a intelektuálně myslících lidí, jako byl Josef Škvorecký. Má nemalou zásluhu na založení Akademie tvůrčího psaní a české literární ceně, které nesou jeho jmén.
Josef Škvorecký zemřel na rakovinu brzy ráno, třetího ledna 2012 v nemocnici Princess Margaret v Torontu. Bylo mu 87 let. Byl velmi významným českým spisovatelem a vydavatelem, emigrantem, který uprchl do Kanady po sovětské invazi v roce 1968.