Zkuste nám udělat pulty na noty…Vida – to ho před tím nenapadlo. Poprvé jich asi dvacet vystavoval z nejrůznějších dřevěných materiálů, potom o ně projevili zájem v Lichtenštejnském paláci, dále při Pražském jaru v Obecním domě. A přes originálními hudební pulty se poznal s nádhernými lidmi a muzikanty. Pulty na noty našly u nich zalíbení, fungují znamenitě i v Hudební akademii múzických umění - ale zejména drží jejich tvůrce u řemesla i nad vodou…
Od té doby uběhlo hezkých pár pátků, donedávna ještě dřevorubec, rozhodl se změnou poměrů v naší zemi po listopadu 1989 se také osamostatnit a věnovat svůj um „dřevěné tvorbě“. A dnes? Dnes už dřevěný výtvarník, řezbář se stovkami svých „dřevěných obrazů“, plastik a soch, má za sebou desítky úspěšných výstav u nás i v Evropě. Jeho první tři knihy vyšly v několika vydáních (Patřičný nejen dřevo, Pracujeme se dřevem a Dřevo krásných stromů), což se málokterému autorovi dneska podaří. Právě teď držím v rukou jeho čtvrtou novotou vonící knihu se strohým nápisem na obalu: Patřičný: Monografie. Že by už chtěl končit?
Heslo encyklopedie Kdo byl a je kdo na Mělnicku…(Libri 2007, 646 stran) je o něm rovněž výstižně stručné:
Od roku 1989 se Martin Patřičný (* 31. 1. 1955) věnuje výtvarně práci se dřevem. Žije a pracuje v Debrně (součásti Kralup nad Vltavou, kde se v roce 1836 narodil Josef Srb – Debrnov, hudební badatel a historik, který byl úzkým spolupracovníkem Bedřicha Smetany). Usadil se zde natrvalo se svou ženou (pracovala předtím v lesní školce) po bohatých zkušenostech v lesích. K zakoupenému venkovskému objektu přistavěl svůj „dřevěný ateliér“ a začal tady řezat, obrábět, sochat, skládat dřívka většinou s teplou a měkkou barevností, ze všech ušlechtilých i méně ušlechtilých stromů a dřevin o různém stupni tvrdosti a opracovatelnosti…
Pozor však! To nejsou intarzie, jak je známe z ozdobně vykládaných kusů nábytku například z období baroka, vyznačující se brilantní manýrou, ale přece jen dnes připomínající spíše puzzle, které pomáhá dětem (ale i dospělým) ukrátit čas.
A co tedy Martin Patřičný vlastně vytváří? Dejme slovo odborníkovi prof . PhDr. ing. Janu Roytovi, odbornému znalci starého českého umění (gotiky a baroka), členovi mnoha vědeckých rad v Ústavu pro dějiny umění Akademie věd ČR, v Národní galerii, v Uměleckoprůmyslovém muzeu, který si Patřičného tvorbu oblíbil pro její originalitu a jeho charakteristiku se pokusím parafrázovat svým viděním. Snad mi to oba odpustí.
Favourable Wind II. - detail | Combination of Woods 40x50 cm (2010)
Patřičného invencí jsou dřevěné skladby, koláže, mozaiky, které vytváří z různobarevných dřev, rozličně povrchově upravených. Navazuje v nich nejen na tradiční techniku intarzie, ale můžeme vysledovat i zřejmé inspirace … kolážemi, jaké vytvářel Jiří Kolář (1914 – 2002), český básník a výtvarník světové známý svým experimentálním uměním.
A vskutku na starších dřevěných objektech kombinuje Patřičný dřevo s výstřižky z knih, novin či dokonce z hudebních partitur až sto let starých! Jde většinou o závěsné objekty, vždyť jsou to konec konců obrazy. Důležitý je také náš vztah k těmto „dřevěným obrázkům“: zobrazené předměty se vyskytují jen ve snu či ve vzpomínkách, roztodivné tvary, barvy či kontrasty hladkých ploch vedou naše vnímání zase jinam a probouzejí fantazii k neurčité mlhavosti, přílišné abstrakci, Aristotelovu metafyzičnu, jsoucnu, k jeho principům a příčinám.
Nezevšední takové obrázky, prozrazují vynikající znalost řemesla, objevují řeč a vůni dřeva, které jsme předtím objímali kdesi v lese či v ovocném sadu. Snad i tato charakteristika se stala přitažlivou pro návštěvníky celé série výstav v Holandsku, nebo ve Stockholmu, v Dánsku, na mezinárodním veletrhu řemesel v Mnichově, na výstavách v Paříži, Versailles či ve Vídni a naposledy v kanadském Torontu. Odevšad si autor přivezl ocenění – to přece není náhodou! Nepodceňuji ani naše návštěvníky v různých místech republiky, jejichž seznam už je hodně dlouhý. 
Co tedy nalezneme v nové Patřičného knize?
Vydala ji společnost ISMC Bohemia na 160 stranách velkého formátu s převahou barevných fotografií, spojených monografickým textem do několika kapitol: Od řemesla k volné tvorbě, Motivy prací (mj. Okolo kostek a her, Autíčka, Stromy a krajiny, Ženství a erotika), Díla posledních let (Staré dřevo, Štíty, Malba dřevem), nezbytná kapitola Curriculum vitae a Pel-mel. Ale v knize je toho ještě víc – o ženách, o čtení a psaní, o hudbě, o umění, samozřejmě o dřevě a stromech a také nejnověji o televizi (televizní diváci znají jeho 26dílný seriál Kus dřeva ze stromu, připravený pro nadaci Dřevo pro život).
Od Martina Patřičného se však posluchači i diváci (kdekoliv, na vernisážích, při besedách) dozvědí z jeho vyprávění o nevšedním a kouzelném zaujetí k našim básníkům – Jiřím Ortenovi, Františku Halasovi, Jaroslavu Seifertovi, také ke Karlu Čapkovi,
a zvláště pak vám převypráví rád některé povídky světových autorů. Jen tak – z hlavy, spatra, bez papíru. Nebaví ho thrillery, hnus a zabíjení. To však ani o sobě moc neříká, ale ta jeho tvorba prozrazuje mnohé. Člověku je milo nad jeho „dřevěnými obrázky“, vyjadřují snad všechny pozitivní hodnoty našeho světa, který nás obklopuje. Ano - máte pravdu – Martinovi Patřičnému k tomu stačí pouhé dřevo.
Martin Patřičný website: http://www.patricny.com
