Čítanka. Jedinečná kniha knihomila Martina Patřičného o knížkách

„Možná nejlepší bude, když začnete číst od začátku a budete postupně pokračovat až do konce. To někteří lidé dělají. Ale můžete přeskakovat i jen listovat a zastavit se tu či onde. Na vlastní triko ovšem.“ Tato slova si můžete přečíst v Úvodu Čítanky, kterou sestavil Martin Patřičný.

Jakmile uchopíte tuto knihu v měkké vazbě a začnete jí listovat, pochopíte, že autor ji tvořil celý život.
Po celou dobu, jakmile zvládl umění číst, si skládal její text v krásný příběh čtenáře. Knihomila.
Čítanka Martina Patřičného je patřičně jiná. Možná právě proto tak krásně „nabudí ke čtení“. Autor nikomu nic nevnucuje. On „jen“ píše o knížkách, které má rád, které jsou pro něj důležité a které s ním „žijí“ v jedné domácnosti.

Jak je známo, čítankami se listuje. Tu a tam oko padne na úryvek, který by si člověk měl přečíst, v jehož záhlaví najdeme informace o knize, ze které byl vzat, a autorovi, který jej sepsal. Chudé, strohé, přikazující. Proto je listování na pořádku dne.

Martin Patřičný vytvořil jiný formát – čtenářův příběh. Rozčlenil jej do kapitol, které so dotýkají různých žánrů, rozličných hrdinů a všelikého stylu.
Suma sumárum vznikl útvar, který nás vede od knihy ke knize a láká ke čtení. Autor nikomu své názory nevnucuje, nikomu se nepodbízí, on jen vypráví, co rád četl, ke kterým příběhům se vrací a proč, koho mám rád. Z řádek na nás dýchá radost i smutek, občas zavoní nostalgie. To vše umocňuje obrazový doprovod ze starých časopisů a snímky výtvarných děl autorových.

Začnete-li listovat, možná vás trošku zarazí členitá sazba – běžné písmo, kurzíva, verzálky – dokážu se zorientovat, napadne vás jistě?
Nemusíte mít žádné obavy: zaprvé autor hned na začátku napsal návod k užití (ještě před Úvodem), zadruhé (jste-li jako já a nečtete úvodní kapitoly) je vám vše zřejmé od prvních řádek. Martin Patřičný jednotlivé pasáže svých čtenářských pocitů, zážitků a komentářů důsledně rozlišuje, takže brzy budete vědět, kterak číst.



Pokušení pokračovat knihou listováním je zažehnáno, začtete se do příběhu Marina Patřičného a v hlavě vám bude naskakovat současně i příběh váš.
Mně se autor mnohokrát trefil do vkusu, párkrát jsem s ním souhlasila tak napůl, v malé míře polemizovala – ale celek je opravdovým pochutnáním! Při čtení úryvků (kratších i delších) jsem brzy dostala chuť zavrtat se do regálů knihovny a vytahat staré dobré knižní kamarády, otevřít je a začíst se.

Jsem přesvědčena, že stejně Čítanka „nakopne“ i ty, co některá z děl dosud neznají. Určitě, jako já, zatouží zařadit je do vlastního příběhu, do svého celoživotního čtenářského deníku.

Čítanka-deník má skvělou formu – netradiční, moderní, byť s nostalgickými prvky.
Jenže, kdo z nás není nostalgický, vzpomíná-li na minulé časy, na to, co bylo, co nás utvářelo. A to nám klidně může být pětadvacet, ten kus nostalgie máme v sobě každý, v padesáti o to větší.

Nebudu vám psát o jednotlivých kapitolách, nebudu vám vypichovat díla, o kterých se v Čítance píše, jen vás pozvu do jejího světa. Světa voňavých knih, trefných postřehů a polemizujících soudů.
Nad stránkami knížky, která vyšla péči Nakladatelství Jonathan Livingston, jsem zažila neutuchající radost, kterou mívá každý čtenář-závislák, když si má s kým popovídat o čtení. S Martinem Patřičným se povídá patřičně příjemně. Myslím, že onu euforii, která se rozlila v mých žilách, zažije mnohý čtenář. Ne, nemyslím, jsem o tom hluboce přesvědčena.

Čítanka / Martin Patřičný / vydalo Nakladatelství Jonathan Livingston, 2014
Rozsah: 304 stran, formát 145x205, vazba šitá, měkká.
K dostání u všech dobrých knihkupců, výhradně distribuuje Kosmas, www.kosmas.cz.
Více: http://www.patricny.com/