Reprodukce v knize, která o něm a jeho díle vyšla koncem léta 2016, berou dech. Ondřeji Neffovi se dostalo té cti napsat k publikaci úvod.
„... jak jsem poznal Buriana profesionála,“ podotkl, „měl by obrovskou radost z úrovně reprodukcí. Kvalita dnešní polygrafie předčí vše, co bylo v třicátých a čtyřicátých letech, natožpak to, co přišlo potom. Bez přehánění můžeme konstatovat, že takto reprodukované své práce Burian nikdy nespatřil.“
Svazek Dobrodružný svět Zdeňka Buriana byl „srdeční záležitostí“ albatrosího ředitele a redaktora Ondřeje Müllera a jistěže i mladšího znalce Rostislava Walicy. Cenné originály Burianových ilustrací jsou dnes jednak v Památníku národního písemnictví (=většina případů), jednak u různých sběratelů. Potřebují-li tito pár desítek tisíc, ovšemže občas nějakou „pustí“.
Nová burianovská kniha není klasickou monografií. Má 37 kapitol o často podřadných autorech, které však Mistr skrze své kvaše geniálně povýšil.
Po třech kapitolách je věnováno Fenimoru Copperovi, Josephu Delmontovi, Rudolfu de Haasovi a Luigi Mottovi; pro někoho možná překvapivě však náleží největší počet kapitol, a to pět, Alexandre Dumasovi staršímu (str. 174-201). Jmenují se: Génius dobrodružné literatury, ... a skvělý vypravěč historických romancí, Dumasovo řemeslo a umění, Cyklus z dějin Velké francouzské revoluce a Láska a smrt v romantickém dramatu.
Dvě kapitoly pak rovněž získal Rudyard Kipling a dalšími přítomnými jsou např. Alfred Assolant, Rex Beach, Ottwell Binns, Max Brand, Otto Will Gail, Henrik Sienkiewitz a - slovy a titulkem Ondry Müllera - „Víc než klasik moderní dobrodružní literatury“ Robert Louis Stevenson.
Další, často stejně ohromující ilustrace doplňují stati o řadě autorů dnes už v podstatě úplně neznámých.
A Češi? Do výčtu pronikli jen dva. Stanislav Reiniš a Václav Beneš Třebízský.
Ale nezapomeňme, že směrem v čase k nám je náplň svazku ohraničena rokem 1942, a ač to aktuálně není z obchodně-taktických důvodů přehnaně zdůrazňováno, má v budoucnosti následovat i zbytek souborného vydání dochovaných (a dosažitelných) obrázků.
V seznamu Doplňující literatury na závěr nemohly chybět ani publikace Ondřeje Neffa (1980) a Vladimíra Prokopa (2005). Na knihu druhého z nich Walica a Müller výslovně navazují, přičemž Walica v eseji vřazuje ilustrace z nové knihy do širšího kontextu Burianova díla, potažmo připomíná okolnosti jejich vzniku.
Skvostnou knihu, nad jejímiž stránkami na chvíli zapomenete na tento svět, uzavírá přetisk šesti (velmi) rozličných Burianových podpisů. Už jen dodám, že tvůrci u ilustrací zachovali citace z textu ilustrovaných knih, tedy pokud byly kdysi přítomny, a dokonce vyhledali citace rozsáhlejší, které se někdy vyskytují v prvním časopiseckém uveřejnění.
Dotyčné úryvky, a to je skutečně podstatné, dopisoval ke svým pracím často Zdeněk Burian sám! „Zakládal si na tom, že knihy, které ilustruje, rovněž čte, promýšlí dějové okamžiky vhodné k výtvarnému zpracování a svou ilustrací též věrně doprovází zmíněnou pasáž,“ připomínají Müller a Walica. Sestavovatelé přednostně shromáždily tituly, které původně vycházely v časopise Dobrodružný svět, a pominuly tituly, které vyšly nebo znovu vyšly v minulých letech a dosud jsou snadno dostupné.
Ale pominuli i tituly natolik zajímavé a závažné, že je Albatros pravděpodobně teprve reedituje.
Dobrodružný svět Zdeňka Buriana. Ilustrační tvorba z let 1927-1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další.
Sestavili Ondřej Müller a Rostislav Walica. Autorské portréty napsal Ondřej Müller. Esejistický doslov Po stopách legendy (str. 392-407) napsal Rostislav Walica. Prolog Vycházky do snu Ondřej Neff. Odborně lektorovala redakční rada ve složení Pavel Herian, Jaroslav Holub, Jiří Pošva a Jiří Sedláček.
Graficky upravil a sazbu písmem Skolar PE provedl Michal Chodanovič. Odpovědný redaktor Ondřej Müller. technická redaktorka Radka Konvičková.
Vydalo nakladatelství Plus v Praze roku 2016 ve společnosti Albatros Media. 416 stran. ISBN 978-80-259-0561-6
