Deklarace Nezávislosti 1776 a Evropská Unie 2016. Souvislosti exitů víc než zřejmé cz/en

Vlajka EU

Od podepsání Lisabonské smlouvy je zřejmé, že EU je projekt čím dál víc nedemokratický neboť na úkor jednotlivých států posiluje pravomoce EU a to často totalitním způsobem. Není divu, vždyť nedemokraticky volená Evropské komise je v EU jediný zakonodárný orgán, zatímco paradoxně demokraticky volený evropský parlament je jen na schvalování.
To hovoří za všechno. Brexit je proto logickým vyústěním nátlaku, který dlouhodobě vede Evropská komise proti národním státům v celé Evropě. Mimochodem den po Brexitu hovořil o projektu EU velmi přesně doc. Jiří Weigl. Proč je příčinou Brexitu nedemokratické chování EU

Podobných exitů jako byl Brexit, ale známe v historii více.

Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška se nedávno zamyslel nad souvislostmi mezi americkou Deklarací nezávislosti (4.7. 1776) a současným Brexitem v Evropské Unii (24.6. 2016). A nachází vskutku zajímavé souvislosti jak v politické, tak v ekonomické rovině.

"Na konci 18. století byly britské kolonie v severní Americe vůči mateřské Anglii ve stejném područí jako dnešní Velká Británie vůči Bruselu," říká Vlastimil Vondruška. "Pokud si přečteme slavnou Deklaraci nezávislosti, kterou v roce 1776 přijalo třináct kolonií, podobnost s brexitem vidíme na první pohled.
Deklarace nezávislosti není dokumentem, který by definoval občanská práva (těmi se zabývá až pozdější Ústava Spojených států). Jde o politický pamflet, který obviňuje krále Jiřího III. a celý anglický lid ze zvůle, kterou páchají na amerických kolonistech. Mnohé z toho, co se zde uvádí, jako třeba arogance, nezájem o problémy kolonistů, hospodářská nevýhodnost soužití, snaha o likvidaci práv kolonistů, to vše jsou ideje, které v obráceném gardu zní vůči Bruselu. Nejspíše proto, že vládnoucí elity se nemění, a je jedno, zda jde o krále nebo předsedu Evropské komise, oba jsou z boží milosti panovníky neomylnými. Král Jiří III. tehdy soptil stejně nevybíravě jako Jean-Claude Juncker. A ani on prý tehdy nebyl úplně střízlivý.
Britské kolonie povstaly a v Anglii se vedly rozhořčené úvahy o tom, jak hanební severoameričtí kolonisté jsou, jak si neváží toho, co pro ně mateřská země udělala, jak na svou nadutost doplatí, protože jejich hospodářství zkrachuje, nastane rozvrat a kdo ví, zda se pokorně nebudou chtít vrátit do svazku s britskou korunou. Znáte to, politická hloupost kvete v každé době."

Jak že to řekl geniální premiér Sobotka v reakci na případný Czexit? “Zbude na nás méně dotací” A pravdu dí.
Zbude je od slova zbytek. Jsme tedy zbyteční, malí, nevýznamní, kteří mají být vděční za zbytky, protože ani soběstatčné české zemědělství, které jsme vybudovali už za socialismu, dnes nemáme. Dobrovolně jsme si pod kuratelou EU zemědělství zničili stejně jako Britové své sady, rybářství. Jenže oni teď mají šanci na restart a nic nenaznačuje tomu, že to udělat mohou a bez větších problémů. A těch, kteří o problémech mluví a křičí se jen ptejme na jakých EU dotacích jsou existenčně závislí. O nic jiného nejde.
Doufejme, že se Británie postaví na nohy, že se opět nepromění ve středověké království a že míra demokracie bude vyšší, jak za doby pomýlených eurokomisařů, kteří za plat přes 20 tisíc euro měsíčně připravují směrnici o jednotné výrobě vosku, zahnutelnosti banánů nebo směrnici EU o jednotné výrobě inkoustu do laserových počítačových tiskáren a mnoha dalších pitomostí, jak jistě ví paní Jourová z dobrovolného spolku Babiš.

Abychom v plné míře pochopili kam nás absurdita současné EU skutečně posunula od podepsání Lisabonské smlouvy, podívejme se na celý projekt humorně tzv. bruselštinou:

1. „Evropská unie je problematický experiment imperialistických entit motivovaný primárně postkoloniální frustrací a sekundárně tendencí ke kontinentální dominanci. Reciproční agrese se transformovala do pseudokooperativní expanze ekonomickopolitické a rafinovaně evokuje iluzi integračního procesu na principu subsidiarity.
2. Parlamentní demokracie je systematicky deformována do neomarxistické diktatury exekutivy totálně distancované od civilní normality Homo sapiens. Rigidní byrokratura rafinovaně formulovanými direktivami autisticky masturbuje až k orgasmu totální regulace.
3.  Suicidální servilita kolaborujících pseudoelit minoritních regionů je explicitní manifestací kombinace subnormální inteligence a tendence participovat na supranacionální kumulaci netransparentních finančních operací dotačních programů. Manifestním symptomem je též ignorance historicky predikovatelné letální prognózy multinacionálních impérií.“

Pamětníkům socialistických proslovů je zřejmé kam jsme nenápadně došli.