Našel jsem ji ve sklepě, na haldě knížek. Odrbaná, trochu špinavá a zaprášená. Ale uvnitř zářila, přestože ji vydali v roce 1957. Za hlubokého socialismu, o kterém dnes pisálkové v IDnes tvrdí, že v něm bylo úplně všechno špatně.

Verše pro děti Vítězslava Nezvala jsou jednoduché, nekýčovité a kloužou po jazyku jak kuličky. A Jirka Trnka nemohl jinak, než do knihy namalovat knihu další. Tu svou, ilustrátorskou. Jedna z mála knih, kde není možné tvrdit kdo je autorem. Zda ilustrátor nebo spisovatel. Kdo dnes vydá takovou krásu?