Pomalu končí rok zakončený sedmičkou, ve kterém by se Miloslav Jágr dožil devadesáti let, ale bohužel nás před dvaceti lety opustil navždy. Jeho obrázky tu naštěstí s námi zůstávají. V duchu sedmiček se také točí historie jiného malíře, a to Josefa Lady, jen obě jeho data se objevují o čtyřicet let dříve. V letošním sedmičkovém roce také zemřel Jiří Kahoun, společný přítel, který snad první vyslovil přirovnání, že Miloslav Jágr je takový moderní Lada. Stále doufám, že společnou ilustrovanou korespondenci Miloslava Jágra s Jiřím Kahounem ještě někdo vydá.
Blíží se Vánoce, a to bývá většinou pohádkový čas, a těch knížek s pohádkami vyšlo s ilustracemi Miloslava Jágra opravdu hodně v různých obdobích a v různých stylech jeho ilustrační tvorby.
Už jeho první ilustrovaná knížka v roce 1959 byla pohádková, jmenovala se Pohádky pro rozcáplíky a napsala ji Marie Kubátová. Následovaly pak v průběhu let pohádkové knížky ať už od známých sběratelů klasických pohádek, tak od autorů pohádek umělých.
Jsou to např. František Bartoš, Karel Jaromír Erben, Antoine de Quincy, Karel Šiktanc, František Nepil, Josef Věromír Pleva, Václav Čtvrtek, Otakar Chaloupka, Olga Pražáková, Markéta Zinnerová, Věra Provazníková, Josef Spilka, Věra Adlová, Oldřich Sirovátka, Antonín Pochop, Jiří Marek, Zbyněk Malinský, Jiří Kahoun, Pavel Šrut a jiní, na které jsem právě nyní nevzpomněla. 
Počáteční Trnkův základ ovlivněný Strnadelem, Alšem a Ladou posunul jako vynikající kreslíř Miloslav Jágr s obrovskou hravostí a recesí ke svému vlastnímu osobitému stylu. Zdánlivá jednoduchá dětská stylizace byla vědomá hra výtvarníka s hlubokými znalostmi, s pravdivými prvky. Nebál se různých experimentů s abstraktními tvary a barevnosti, svou tvorbou překonal domácí hranice a různá zahraniční vydání to jen dokazují.
Zůstalo po něm obsáhlé dílo, pohádkové ilustrace jsou jen částí a možná by toho stačil ještě více nebýt jeho dlouholeté obětavé pedagogické činnosti. Ale i ta řada vynikajících ilustrátorů a tvůrců animovaných filmů, jeho bývalých studentů svědčí o jeho nesmírné pracovitosti. Jeho nejbližší spolupracovnice na UMPRUM paní Dagmar Ferklová, kameramanka, asistentka, sekretářka a dobrá duše v jedné osobě snad nejlépe věděla, jaký to byl živel.
Do Albatrosu chodívali autoři dříve jako domů, Miloslav Jágr také. Zastavil se u mě vždycky na kus řeči, rádi jsme si spolu povídali, možná i proto, že jsme byli oba blíženci a občas dle sdělení ostatních byly naše vtípky a akce tzv. „na zabití“.
Přeji vám všem hezké podívání na výstavě v Jablonci nad Nisou 3 12. 2017.
Více:Jablonec významného ilustrátora Miloslava Jágra
