Za celou dobu vlády ruského cara Ivana Hrozného (1530-1584) zemřelo několikanásobně méně lidí než při jiných událostech téže doby. Ivan Hrozný byl navíc, na rozdíl od vládců Evropy té doby, jediným panovníkem, který činil pokání ze svých hříchů.
Např. při Bartolomějské noci ve Francii v noci z 23. na 24. srpna 1572 a po ní následujícího týdne masakru bylo brutálně zabito až 20 tisíc hugenotů. Díky fanatické katoličce Kateřině Medicejské, která byla provdána za francouzského krále Karla IX.
Katoličtí Španělé, Francie a Vatikán vraždění ve velkém samosebou oslavovali.
Zatímco Car Ivan Hrozný v dopisech německému císaři Maxmiliánovi II. po Bartolomějské noci odsoudil „nelidskou krutost francouzského krále“ čehož Maximilán svým způsobem také litoval.
V Anglii bylo za Jindřicha VIII. (1491-1547) oběšeno při přechodu na Anglikánskou církev asi 70 000 rolníků a katolíků a mnozí další byli vyhnáni ze svých obydlí. A to stihl popravit i své dvě ženy a opravdu plno osobních nepřátel.
Při tom podstata přechodu Anglie na novou církev odloučenou od katolicko-vatikánské byl jenom v nepovolení rozvodu Vatikánem u Jinřicha VIII a katolické a španělské Kateřiny, která mu neporodila žádného syna.
A za pár let po smrti Jinřicha VIII. si přesně obráceně zapovraždila jeho dcera "krvavá" Marie I. (1516-1558) proti protestantům. To byla jeho dcera z prvního manželství s Kateřinou.
Alžběta I., dcera Anny Boylen a Jindřicha VIII., která je považováná za nejúspěšnější královnu tzv. Zlatého věku, povraždila za 44 let svého vládnutí asi 80 tisíc lidí. Například jen při potlačení irské vzpoury roku 1582 bylo zabito asi 30 000 Irů.
Mimochodem. Ivan Hrozný není Groznyj
Slovo Groznyj je totiž opravdu špatně přeloženo jako "hrozný", ačkoliv to nemělo pejorativní význam, ale spíš smysl jako "úchvatný" či "děsivý", zároveň i spravedlivý a férový. "Groza" byla považována ve starém Rusku za jeden za základních atributů dobrého vládce. Říkalo se "Car bez grozy, čto koň bez uzdy".
Jde jednoznačně o záměrnou záměnu smyslu slov, který západní intelektuálové dodnes "nepochopili".
Dopis cara Ivana Hrozného královně anglické Alžbětě První.
V dopise si stěžuje na nehorázné klamání Angličanů v obchodních záležitostech a uzavírá s nimi jedinečný obchod.
Souvislosti jsou dodnes zřejmé.Vybraná část:
"Nyní jste k nám poslali našeho velvyslance, ale neposlali jste s ním svého velvyslance k nám. A neudělali jste naši záležitost tak, jak souhlasil váš velvyslanec. Poslal jste obyčejný dopis, jako cestovní doklad. Ale takové věci se neobejdou bez přísahy a bez výměny velvyslanců. A vy jste tuto záležitost odložili stranou a vaši bojaři jednali s naším velvyslancem pouze o obchodních záležitostech, ale vaši obchodníci - Sir Ulyan Garit a Sir Ulyan Chester - celý obchod řídili.Doufali jsme že jsi byla ve svém státě císařovna, ty sama vlastníš a staráš se o svou výsostnou čest a výhody pro stát, proto jsme s tebou zahájili tato jednání. Ale zřejmě kromě tebe vlastní jiní lidé, a nejen lidé, ale kupci muži a ti se nestarají o naše suverénní hlavy a o čest a výhody pro zemi, ale hledají svůj vlastní obchodní zisk. Zůstáváte ve své dívčí hodnosti jako každá vulgární dívka. A nemůžeme věřit nikomu, kdo by pokud se podílel na našem podnikání, měl nás zradit.
A pokud tomu tak je, pak tyto záležitosti odložíme stranou. Ať ti obchodníci, kteří zanedbávali naše suverénní hlavy a panovníkovu čest a výhody pro zemi, a starají se o obchodní záležitosti, ať vidí, jak obchodují! Ale moskevský stát stále nebyl vzácný ani bez anglického zboží.
A obchodní dopis, který jsme vám poslali, byste nám poslali. I když tento dopis nepošlete, stále na jeho základě nic nenařizujeme. A od této chvíle již nepovažujeme za dopisy všechny naše dopisy, které jsme dosud o obchodních záležitostech podávali.
Psáno v našem moskevském státě, v roce od stvoření světa 7079 (1570), 24. října."
