Vzpomínám, jak za socialismu nebylo radno používat některá slova. Např. Svobodná Evropa, Charta 77, Plastic People, Hlas Ameriky, Kryl, Woodstock a svým způsobem i slovo junácký, Foglar, Seifert, Hrabal, Kerouac, a mnoho dalších.
Zajímavé ale je, že oficiální zákaz vlastně ani neexistoval a přesto lidé často používali autocenzuru při svém vyjadřování, neboť se báli o své zaměstnání či kvalitu životního stylu, kdyby navenek nebyli v souladu s hlavním mainstreamem.
V době popřevratovém se nic podstatného nezměnilo. A tak mnohým lidem došlo, že podbízivé chování lidí vůči režimu ani tak nezávisí na konkrétním politickém systému, ale hlavně na klasickém pudu sebezáchovy v lidském chování.
I v dnešní společnosti přežít, znamená být součásti výhod společnosti ve které žiji tím, že můj vlastní "mediální a společenský" obraz bude v souladu s tím, co mainstreamová společnost nebo můj chlebodárce hlásá. To je autocenzura, která je prostoupena celou společností, ale logicky je nejvíc vidět při tzv. novinářské práci.
Profesor Ota Ulč si například všímá narůstající tendence kontrolovat používaní slov na americkém kontinetě. Například...
University of New Hampshire vydala příslušně politicky korektní rukověť s názvem „Bias-Free Language Guide“, se seznamem slov, když ne již za všech okolností zakázaných, ale označených jako „problematic“, takže k jejich definitivnímu zákazu se teprve spěje. Mezi nimi jsou „American“, „homosexual“, „illegal alien“, „Caucasian“, „manpower“, „freshman“, dokonce i „mailman“, „ chairman“, též „elders“, „senior citizen“, „overweight“, „speech impediment“, „dumb“, „sexual preference“. Na provinilce - student nebo učitel - pak čeká disciplinární řízení a ideologická převýchova, zpravidla prezentovaná matoucím eufemismem „diversity training“.
University of South Carolina zakazuje „teasing, ridiculing, insulting - škádlit, zesměšňovat, urážet“.
A Ota Ulč si klade taky jednu zásadní otázku. Kdo bude hodnotitel těch jedině správných slov?
Ano, kdo bude tím samozvaným morálním soudcem, jako u nás se o to snaží lidé od novin např. Česká televize, Železný, Tvarůžková, Mitrofanov, Slonková, PeHe, Fendrych, Putna, Lukeš, Drtinová, Šídlo, Šafr a mnoho dalších "moudrých" o jejichž objektivnosti lze s úspěchem pochybovat, ale už nepochybujeme o jejich loajalitě k určitému politickému názoru či ideologii.
Nebo dokonce vznikne úřad několika poslušných úředníků, jak je to například vidět na v byrokratickém systému EU, kde za 20 tsiíc euro měsíčně vás úspěšně zbaví jakékoliv osobní ideologie či iniciativity.
Ota Ulč dál píše:
Přece tvrzení o vlastní citlivosti, háklivosti (sensibility) je argument k nepřebití. Jak potom zareagovat, situaci napravovat po protestu extrasensitivních muslimům bouřících se proti zmínce o holocaustu, odhaleném kotníku, křesťanskému kříži?
Organizace se zkratkou FIRE (Foundation for Individual Rights in Education) zveřejnila výsledky svého výzkumu, jímž se zjistilo, že z 427 institucí vyššího vzdělání, ve své většině (59 %) již zavedlo praktiky, jež porušují první ústavní dodatek o občanských právech. FIRE vydala seznam s názvem „12 Worst Colleges for Free Speech“.
Mezi těmito provinilci jsou učiliště nejen méně známá jako Saint Augustine’s College či Widener University, ale i významné adresy jako Tufts, Johns Hopkins, dokonce i zcela nejvýznamnější jako Yale a Harvard.
Je tedy otázkou, kdy se podobné názory plně rozvinou v české kotlině. Náznaky už tady jsou. Zbývá získat souhlas většiny nebo uzákonit nařízení vládnoucí menšinou.
DOPORUČUJEME: Každý týden OBJEKTIVNÍ aktuální výběr z mediálního prostředí od Petra Žantovského
http://www.parlamentnilisty.cz/tagy/%C5%BDantovsk%C3%BD
