Výstava Tomáše Řízka (湯瑪士.瑞杰可) byla zahájen v dubnu 2016 v Národním uměleckém a vzdělávacím centru (National Taiwan Art Education Center) na Tchajwanu pod názvem „Radostné snění“ (樂浪攜夢–湯瑪士•瑞杰可魔法繪本/Joyful Dreaming).
Představuje autorovu nejnovější ilustrátorskou a malířskou tvorbu. Ve dvou patrech impozantní budovy přímo v srdci hlavního města Tchaj-wanu Tchaj-peje je vystavena téměř stovka dětských ilustrací, rozměrná plátna s výtvarným konceptem „Elementů“ (5 triptychů) a autorova multimediální instalace „Radostné snění“.
Radostné snění – Výstava kouzelného světa ilustrací Tomáše Řízka
Zheng, Nai-Wen（鄭乃文）
Proslov generálního ředitele Národního Tchaj-wanského uměleckého vzdělávacího centra
Tchaj-pej 2016
Výjimečnost povolání ilustrátora spočívá v tom, že si žádá naivitu a nevinnost malého dítěte. Tomáš Řízek, tento nadšený a tvořivý český ilustrátor, nejenže zasvětil ilustracím svůj život, ale upřel svůj pohled i daleko za horizont směrem k mezinárodnímu publiku, aby se s ním podělil o nezaměnitelné kouzlo své umělecké tvorby.
Hlavním cílem této výstavy v Národním a uměleckém centru je poukázat na výchovný a vzdělávací moment přítomný v umělecky tvořivém a vynalézavém díle tohoto předního ilustrátora. Každý z nás zajisté nalezne zalíbení v Řízkově tvorbě, která odráží život, počínaje ranými ilustracemi, které původně hrály jen doprovodnou roli k textu, například encyklopedií či knih pro děti, až postupně dosáhly současného svébytného postavení a staly se zásadní součástí vyprávěného příběhu. Věříme, že tato duševní cesta bude inspirací všem zájemcům o umění ilustrace.
Tomáši Řízkovi se navzdory jeho lásce k ilustraci nedostalo formálního vzdělání na umělecké škole. Jeho umělecká dráha začala neúnavným samostudiem středověkých evropských mistrů. Pod vedením Jaroslava J. Králíka se pak nejen učil moderním malířským technikám, ale probudil se u něj i cit pro křesťanství a přírodu a vědomí utajených hlubin vlastního vnitřního světa. Po ukončení studia na střední škole si vydělával na živobytí kopírováním gotických madon, ale touha po umění jej opakovaně vedla ke konzultacím u Jaroslava J. Králíka, kdy měl možnost rozvinout a zdokonalit svou malířskou techniku a kdy se mu také otevřel zcela nový svět designu a ilustrace.
Osobitý styl je důležitým znakem ilustrátora, konkrétní umělecké dílo je pak prostředkem vyjádření umělcovy tvořivé síly a naturelu. Pro tvorbu Tomáše Řízka počátku devadesátých let jsou typické umírněné barvy a výrazné bílé plochy, tematicky se zaměřoval převážně na ilustrace z oblasti vědy, techniky, umění a filmu. V této době se již prosadil, když ilustroval dětskou encyklopedii pro nakladatelství Fragment a publikoval řadu naučných ilustrovaných knih pro děti.
V následujících letech ilustrace postupně zaujala přední místo v Řízkově tvorbě. Během cest po Číně a Tchaj-wanu měl příležitost důvěrně se seznámit s asijskou kulturou, což se projevilo i na jeho ilustracích, ve kterých začal převažovat dynamický styl a jasné, zářivé barvy.
Jako příklad lze uvést tituly s tematikou z evropské historie (Tajemný Cizinec, Keltské Mýty a Báje, Soumrak a Prsten), mimoevropské mýty a pohádky (Báje Orientu, Legendy a Báje Staré Arábie, Pět Indonéských Pohádek) či díla zachycující příběhy z českých dějin a pražského židovského města (Kutnohorské Legendy, Utajená Svatba, Golem Prochází Prahou). Později se také zaměřuje na klasické světové pohádky (Alibaba a Čtyřicet Loupežníků, Pohádky Bratří Grimmů), klasické české pohádky a jiné.
瑞杰可長期對兒童繪本投注的熱忱與努力，最終開花結果，曾與《艾瑪和魔法書》（Emma and magical book）作者佩特拉‧布拉烏諾娃（Petra Braunová）共同榮獲兒童書首獎、兒童圖書SKIP首獎和榮登捷克暢銷讀物榜首。
Trvalému zápalu a nezměrnému úsilí, které Tomáš Řízek věnuje ilustracím pro děti, se dostalo zaslouženého ocenění, když spolu s autorkou Petrou Braunovou získali první místo Cenu dětí, první místo Cenu knihovníků Klubu dětských knihoven SKIP a první místo mezi nečtenějšími knihami v České republice za knihu Ema a kouzelná kniha.
Jeho domovina nemá vysoké hory ani moře, a proto se Tomáš Řízek během svých pobytů na Tchaj-wanu nejraději vydává malovat na vrcholky hor a pobřeží moře.
Náladu těchto chvil zachycují například živé barvy obrazu Soumrak nad Přístavem v Kaohsiungu. Záhy také vypozoroval, jak velkou mají Tchajwanci zálibu v ilustraci a animaci. A zkušenosti s místními zvyky a obyčeji se mu staly bohatým zdrojem inspirace. V rozhovoru pro naše centrum Tomáš Řízek kdysi řekl, že mu „Tchaj-wan připomíná ‚Ztracený ráj‘, neboť kultury původních obyvatel Tchaj-wanu jsou bohatou směsicí vyrůstající z těsného kontaktu s okolní přírodou. Přestože Ráj bývá často zpodobňován jako zahrada, tak v mé mysli si uchoval prvotní nezkaženost dětství a dětského hřiště. Což je také důvod, proč se k této tematice ve své tvorbě tak často vracím. Míra, s jakou kultura původních obyvatel odráží sepětí s okolní přírodou, je pro mě velkou inspirací zejména co se týče kontrastů mezi realitou, fantazií a základními archetypy dobra a zla.“
Jedním ze středobodů této výstavy je instalace Sestřelte Slunce, jejímž námětem je atayalská legenda, která Tomáše Řízka během jednoho z jeho pobytů na Tchaj-wanu zcela uchvátila.
Před dávnými časy se na nebi ještě nestřídalo slunce s měsícem, ale namísto toho na oblohu střídavě vystupovala slunce dvě, zlaté a stříbrné. Celý široširý svět tvořila jen zažloutlá krusta popraskaná suchem. Jak zemědělské plodiny chřadly a odumíraly, vypravili se nejstatnější bojovníci kmene neohroženě na výpravu až na samotný kraj světa, aby z oblohy sestřelili jedno ze sluncí. Toto výtvarné dílo nejenže smělými výrazovými prostředky zachycuje krásu a poutavost této legendy, ale hlubokým pramenem inspirace mu byly i tchajwanské hory a moře, legendy, mýty a písně. Každé jednotlivé slovo, věta a kresba přivádí před našima očima k životu toto velké dobrodružství domorodých mladíků. Je rovněž velice působivé, jak se mu podařilo citlivě ztvárnit radosti i strasti života původních obyvatel.
Dále lze zmínit ilustrovanou knihu Kluk a Měsíc, která byla první publikací, kterou na Tchaj-wanu představila česká spisovatelka Pavlína Krámská.
V roce 2014 tato kniha získala čestné uznání v soutěži o nejlepší ilustrovanou knihu pořádanou Muzeem obrázkových kniha města Oshima v Japonsku. Tomáš Řízek zde plně předvedl své interpretační dovednosti a schopnost vyjádřit pomocí moderních výrazových prostředků hluboké poselství tohoto klasického příběhu, aniž by se přitom vytratila atmosféra a působivost originálu. Je vskutku obdivuhodné, jak půvab Řízkových ilustrací dokáže oslovit čtenáře všech skupin a věkových kategorií a jak vlídně a nenuceně přetváří a obohacuje jejich životy.
Ilustrátor Tomáš Řízek je mimořádně nadaným umělcem, jeho mnohotvárný umělecký rukopis a nezaměnitelný styl, s kterým vtiskuje významovou hloubku svým dílům, jejich pestré zářivé barvy a silný inovátorský duch prostupující jeho tvorbou, to vše jako by bylo shrnutím vývoje knižní ilustrace na mezinárodní scéně v průběhu dvacátého století.
Není těžké postřehnout, s jakým citem a vhledem Tomáš Řízek interpretuje obsah literárního díla a převádí jej do výtvarné formy i to, jak se stále dokáže dívat na svět očima dítěte. Jeho nezaměnitelný styl lze nazvat eklektickým, tahy štětcem jsou někdy jemné a delikátní, jindy odvážně rozmáchlé. Jeho ilustrace jakoby dodávaly zobrazeným příběhům jejich vlastní hlas. Rozjímavá nálada ilustrací a přívětivé postavy v nich zachycené dovedně vtahují čtenáře do příběhu a provádí ho celou knihou. Čtenáři se tak nedostává jen pouhého doprovodu k textu, ale jakoby se čtenář sám díky kresbě náhle stal vypravěčem. Když si prohlížíme ilustrace, jsme často zasaženi jejich hloubkou a nemůžeme se ubránit dechberoucímu úžasu. V tom spočívá krása, kterou Tomáš Řízek vnáší do tohoto světa.
Projdeme-li si v úplnosti kouzelnou cestu, na kterou nás zvou Řízkovy ilustrace, jasně porozumíme jeho nevinnému srdci dítěte i tomu, že za jeho úspěchem stojí řemeslný důvtip a schopnost vyjádřit niterný estetický cit. Právě tato dovednost, se kterou dokáže dát v ilustraci průchod své představivosti a tvořivému duchu, z něj činí neobyčejný umělecký vzor
